Melanom je podle statistik sedmý nejčastější nádor u nás a počet pacientů nadále narůstá – za posledních 30 let se výskyt zvýšil čtyřikrát. Není tedy divu, že mezi státy střední a východní Evropy jsme s přibližně 17 pacienty na 100 tisíc obyvatel na prvním místě v četnosti tohoto závažného onemocnění. Proč však melanom vůbec vzniká a jak se před ním můžeme chránit?
Melanom je jedním ze tří typů rakoviny kůže. Je nejméně častou formou, ale zato nejagresivnější. Za rizikové faktory se považuje zejména genetická predispozice, světlá barva kůže, vlasů a očí, nadměrné vystavování se UV záření, probíhající imunosuprese (například u pacientů léčených s autoimunitními chorobami nebo po transplantaci), některé virové infekce (např. HPV virus) nebo velké množství znamének. Samotný melanom pak vzniká nahromaděním mutací v buňkách zvaných melanocyty a jejich nekontrolovatelným množením.
Melanocyty jsou buňky, které produkují pigment melanin, uskladňují ho uvnitř váčků (tzv. melanozomů) a následně jej pomocí svých výběžků injikují do okolních buněk pokožky, čímž vyvolávají vznik opálení. Jeho tvorba stoupá při vystavení UV záření prostřednictvím zvýšené tvorby MSH (melanocyty stimulující hormonu) v hypofýze. Děje se tak proto, že melanin je schopen rozptylu dopadajícího záření a tím funguje jako náš endogenní opalovací krém.
Melanocyty tedy potřebujeme. Pokud je však UV záření vystavujeme příliš, může docházet ke vzniku mutací uvnitř jejich DNA, což vede ke změně v expresi genů. Konkrétně se jedná o zvýšení exprese genů kódujících tzv. protoonkogeny, které se pak stávají onkogeny, nebo snížení exprese tzv. tumor supresorů, které nás pak přestávají před rakovinným bujením chránit. Melanocyty se následně intenzivně množí a vzniká melanom. Dochází k jeho rozšiřování jak horizontálnímu, tak do hloubky dermis. Hluboké léze znamenají vyšší riziko pro vznik metastáz, které jsou u maligního melanomu bohužel velmi časté.
Stejně jako u každého jiného onkologického onemocnění je třeba chorobu objevit co nejdříve. Proto bychom měli pravidelně všechna svá znaménka kontrolovat, a to jak sami, tak pravidelnými návštěvami u dermatologů. Ideální je následovat pravidlo ABCDE.
A jako asymmetry – pigmentová skvrna není symetrická, B jako boundaries – zda má naše znaménko pravidelné hranice, C jako colour – kontrolujeme, jestli je barva jednotná, či ne (přičemž zvýšené riziko představuje barva bílá, červená a namodralá), D jako diameter – tedy velikost névu (dáváme si pozor především při velikosti nad 6 mm, přestože menší velikost neznamená nutně menší riziko) a nakonec E jako evolution – a to, jak se pigmentová skvrna vyvíjí v čase.
A jak se před chorobou chránit?
Přestože letní počasí svádí k slunění se, měli bychom být v tomto ohledu velmi opatrní. Mezi obecná doporučení patří nošení dostatečně zahalujícího oblečení, případně i klobouku a slunečních brýlí. Na odhalené části těla pak používat kvalitní opalovací krémy s vysokým UV faktorem a zejména během koupání se krémovat opakovaně. Dále se velkým obloukem vyhnout soláriím – opálená pokožka sice na fotkách vypadá hezky, ale zdraví nám musí být přednější. A především nezanedbávat prevenci, svá znaménka nechat pravidelně kontrolovat lékařem a pokud je ten vyhodnotí jako riziková, neotálet s jejich odstraněním.
Tak co, máte čisté svědomí, že se opalovacím krémem natíráte dostatečně?
