Asi každý z nás někdy přemýšlel nad tím, jaké by bylo mít lepší paměť, rychleji se učit a vydržet studovat déle. Stejně tak nás asi všechny napadlo, jestli náhodou neexistuje nějaká tabletka, která by nám s tím pomohla. Pojďme se spolu podívat, jaké přípravky a léky s tímto účinkem existují, jak moc je prokázaná jejich účinnost a jaké jsou případné vedlejší účinky a kontraindikace k jejich užívání.
Dělení látek zlepšujících paměť
Látky zlepšující paměť a kognitivní funkce se jmenují nootropní. Můžeme je rozdělit do následujících skupin: klasické nootropní látky, látky zvyšující metabolismus v mozkové tkáni, látky cholinergní a rostlinné extrakty s nootropními účinky.
Geratam
Mezi klasické nootropní látky se řadí Geratam. Je to přípravek na bázi piracetamu a je populární zejména díky své volné dostupnosti. Příznivě ovlivňuje funkci mozkových buněk v oblasti učení a paměti, bdělosti a vědomí. Může se podávat dospělým, dospívajícím a dětem od 8 let. Na podporu učení je u některých studentů oblíbený už několik desítek let.
Co je Geratam a jak funguje
Jedná se o cyklický derivát kyseliny gama-amino-máselné (GABA) a jeho předpokládaný mechanismus účinku je přes modulaci iontových kanálů (Ca2+ a K+) v neuronech stejně jako zvýšení potence neuromediátoru acetylcholinu. Tyto pochody společně s dalšími ne ještě zcela objasněnými vedou k celkově vyšší vzrušivosti nervové buňky, zvýšené spotřebě ATP a kyslíku mozkovou tkání.
Tento efekt byl významně prokázán v oblast corpus callosum (vazník mozkový), což je část mozku spojující obě hemisféry. Tím je zajištěna lepší komunikace mezi pravou a levou polovinou koncového mozku. Mezi další objevy patří to, že piracetam snižuje oxidativní stres poškozující neuron stejně jako akumulaci pigmentu lipofuscinu nazývaného též jako pigment stárnutí.
Pro jaké pacienty je Geratam indikován
Důležité je zmínit, že léky na bázi piracetamu, jako je Geratam, nebyly původně zamýšlené jako takzvané smart drugs, které nám mají pomoct při učení, ale k léčbě neurodegenerativních onemocnění jako je Alzheimerova choroba, Parkinsonova nemoc a při rekonvalescenci pacientů po CMP nebo těch, kteří utrpěli poškození mozku vlivem úrazu.
Většina klinických studií ukazuje pozitivní výsledky právě v těchto případech s výjimkou Alzheimerovy choroby, kde účinnost není průkazná. Při testování účinků na zdravých jednotlivcích jsou výsledky smíšené. Velkou roli zde hraje individuální variabilita a různá míra schopnosti učit se a přijímat informace, kterou měli uvedení studenti před zahájením studií.
Vedlejší účinky a co vzít v potaz, než Geratam zkusíte
Vedlejší účinky piracetamu nejsou časté, ale může se vyskytovat zvýšená spavost, úzkost a nervozita. Pokud o Geratamu uvažujete, zkuste si na sobě jeho účinky dostatečně dopředu, abyste se vyhnuli případným komplikacím. Geratam byste také neměli brát, pokud máte potíže s ledvinami. U pacientů s jakoukoli ledvinnou nedostatečností je třeba zvážit, jestli je léčba piracetamem přínosná vzhledem k riziku dalšího zatěžování ledvin, kterými se vylučuje. Pokud jej chcete brát “jen” pro podporu učení a máte problémy s ledvinami, podívejte se raději po jiném způsobu, jak podpořit paměť. Kontraindikací je těžké ledvinné selhání. Negativní účinky dlouhodobého užívání nejsou zatím dostatečně probádané.
Látky choligerní, lecitin
Lecitin je oblíbený hlavně u sportovců a vyznavačů aktivního životního stylu. Někdy se mu říká “potrava pro mozek”. Je oblíbený i u studentů pro jeho domnělé pozitivní účinky na mozkové buňky projevující se lepší schopností koncentrovat se na učení a lépe si zapamatovat nové informace.
Jak lecitin funguje
Lecitin neboli fosfatidylcholin je látka řadící se mezi fosfolipidy. Mechanismus, jakým působí v mozkové tkáni, je poměrně přímočarý. Postupně se z něj uvolňuje cholin, který slouží jako prekurzor pro syntézu neurotransmiteru acetylcholinu, tudíž by se dala očekávat i zvýšená excitabilita neuronů a tedy zlepšení kognitivních funkcí a paměti. Působení lecitinu však nebude tak jednoduché, klinické studie totiž naznačují velmi smíšené výsledky směřující spíše k nepodložené účinnosti. Pokud se rozhodnete brát lecitin ve formě potravinového doplňku, věnujte pozornost jeho složení, koncentraci účinné látky a projděte si recenze uživatelů.
Rostlinné extrakty s nootropními účinky — gingko biloba
Mezi rostlinnými extrakty je pravděpodobně nejznámější ginkgo biloba. Působí jednak antioxidačně, tedy snížením množství volných kyslíkových radikálů (a tudíž je její efekt neuroprotektivní) a také působí dilataci cév jak v periferních částech těla, tak i v mozkové tkáni. Tkáně jsou tedy lépe prokrvené. To pro mozek znamená větší přísun kyslíku a živin a tedy i lepší výkonnost. Bylo vedeno mnoho studií na účinnost ginkgo biloby, většina z nich se shoduje na tom, že extrakt je účinný jako prevence neurodegenerativních nemocí jako je například Alzheimerova choroba nebo senilní demence, doplněk při léčbě nedostatečného krevního zásobení mozku po CMP nebo při léčbě schizofrenie a depresí.
Další možnosti jak zlepšit paměť a kognitivní funkce: vitaminy a spánek
Určité vitaminy mohou také hrát důležitou roli při zlepšování paměti a kognitivních funkcí. Vitaminy B6, B9 (kyselina listová) a B12 jsou klíčové pro metabolismus homocysteinu, což může přispět k ochraně neuronů a snížení rizika neurodegenerativního onemocnění. Vitamin D má vliv na funkci neurotransmiterů a také ovlivňuje neuroprotektivní mechanismy.
Antioxidanty jako vitamin C a E mohou chránit mozek před volnými kyslíkovými radikály, to napomáhá udržet správně fungující neuronální spoje. Omega-3 esenciální mastné kyseliny, přestože nejsou vitaminy, podporují zdraví mozku a udržují zdravé signální dráhy mezi neurony. Studie, které byly provedeny, se k velkému účinku na paměť nepřiklánějí, narozdíl od velmi pozitivního efektu na kardiovaskulární soustavu při prevenci aterosklerózy a případného srdečního infarktu.
Nepodceňte důležitost spánku
Kromě toho, že můžeme na zlepšení paměti brát různé léky nebo suplementy, bychom neměli zapomínat dopřát mozku zasloužený odpočinek. Důležitost spánku pro paměť a učení je dobře zdokumentována v neurovědní literatuře. Během spánku dochází nejen ke konsolidaci ale i selekci a organizaci nově nabytých informací. Během hlubokého spánku (NREM) dochází k posílení spojů mezi neurony, což usnadňuje ukládání a fixaci paměťových stop. REM spánek (rapid eye movement) je spojen s kreativitou, selekcí a řízením informací a jejich přesunem informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti. Celkově vzato kombinace REM a NREM spánku umožňuje efektivní zpracování a ukládání informací. Při pozorování nedostatku spánku bylo naopak zaznamenáno výrazné zhoršení paměti a kognitivních funkcí.
Naučte se pracovat se stresem
Nervozita a stres jsou faktory, které přirozeně doprovázejí proces učení. Strach ze selhání u zkoušky je také něco, co při učení zažívá asi skoro každý a u mnoha lidí se tyto pocity negativně podepisují na kvalitě spánku a schopnosti relaxace a regenerace. Je důležité naučit se s nimi pracovat. Obecně platí, že fyzická aktivita vám pomůže ke kvalitnějšímu spánku, protože se tělesně unavíte a při cvičení se soustředíte na něco jiného a tzv. si “vyčistíte hlavu”. Od věci nejsou ani mentální a dechová cvičení. Pokud se naučíte efektivně pracovat se svou myslí, můžete zaznamenat lepší výsledky než při braní léků či suplementů.
Jak na lepší kvalitu učení
Při snaze o podporu paměti a učení existuje několik možných přístupů. Lze zvážit užívání nootropních látek, jako je piracetam, ačkoli účinnost těchto látek může být individuální. Rostlinné extrakty, například Ginkgo biloba, také mohou nabídnout určité benefity, zatímco vitamíny, jako B6, B9, B12, vitamín D a antioxidanty, mohou podpořit ochranu neuronů a funkci neurotransmiterů.
Klíčové ale je dobře se o sebe starat – dostatečně spát, pečovat o svou mentální kondici, racionálně se stravovat a přiměřeně cvičit. Tento nezbytný základ pro správné fungování kognitivních procesů žádné léky a doplňky stravy nenahradí.
