První ročník máte za sebou. A podle filmu Básníci i údajně to nejhorší, co vás na medicíně čeká. Medicína je totiž samá anatomie a další předměty vůbec není třeba zmiňovat… nebo je to jinak? Co se ve druháku vlastně probírá? A bude toho víc, nebo míň než minulý rok? Přečtěte si naše zážitky z druhého ročníku prožitého na LF MUNI a posuďte sami.
Druhák začíná pozvolna. Zůstává vám sice histologie, ale zvykáte si také na dva úplně nové předměty – biochemii a fyziologii, na něž průběžná příprava nepůsobí zdaleka tak drakonicky jako ta na anatomii. Pamatuju si, jak jsme se mezi spolužáky z kruhu vzájemně vyptávali na to, jestli už se teda „pořádně učíme“ a taky jestli náhodou nemáme pocit, že toho děláme málo. A my jsme toho ve srovnání s prvákem nejdříve opravdu málo dělali. Byla to však správná cesta?
Pojďme si tedy rozebrat druhák po jednotlivých předmětech, ať v tom nemáme zmatek.
BIOCHEMIE
Biochemie je oproti loňské anatomii najednou krásně logická. A pokud jste se pečlivě připravovali na chemii, co se přijímacích zkoušek týče, budete prvních pár týdnů skutečně „vysmátí“. Na seminářích z biochemie je však jedna nepříjemná věc: protokoly.
Protokoly jsou spíš takové pracovní listy, které je třeba mít vyplněné před seminářem podle prezentací z přednášek. Na jejich vyplnění mnohdy potřebujete několik hodin. Třeba 3. Někdy ale taky 6. Zejména proto, že u jejich vyplňování potřebujete poměrně detailně prostudovat přednáškovou prezentaci.
Starší studenti vám jistě budou nabízet, abyste si od nich vyplněné protokoly koupili a ušetřili si tak práci. Klidně tak učiňte. Ale používejte je skutečně jen tehdy, kdy si s odpovědí nebudete vědět rady. Vyplňování protokolů je totiž sice otravné a zdlouhavé, ale donutí vás vštípit si probíranou látku a při průběžných testech (a koneckonců i na zkoušce) si za to poděkujete. Takže je zkuste vyplňovat poctivě – vyplatí se to. Navíc nebudete mimo, když vás vyučující během semináře vyvolá. A vězte, že se to tam děje opravdu často.
Během semestru se píšou 4 průběžné testy, ze kterých můžete získat maximálně 60 bodů. Minimálně však potřebujete 42, abyste dostali zápočet. Pokud se vám to nepovede, máte ještě možnost napsat si zápočtový test. Dle mého je však zbytečný stres nechávat si to až takto nakonec – proto je lepší průběžné testy nepodcenit.
V druhém semestru vám navíc k přednáškám a seminářům přibydou i praktická cvičení. Zde si budete moct vyzkoušet, jak se některé biochemické parametry v klinické biochemii skutečně vyšetřují a uvědomíte si tak důležitost některých teoretických znalostí.
FYZIOLOGIE
Jestli máte rádi učit se o tom, jak věci fungují, budete fyziologii milovat. A to i přes to, že se o fyziologickém ústavu občas říká, že je pozemskou pobočkou pekla.
Návštěvy přednášek z fyziologie jsou ústavem důrazně a opakovaně doporučované. Reakce studentů však již bývají smíšené. Výhodou každopádně je, že přednášející se střídají. A tak pokud vám nesedí jeden, je možné, že ze způsobu přednášení jiného budete nadšení a alespoň pár přednášek si odchodíte.
Významnou součástí fyziologie jsou cvičení, kde si vyzkoušíte mnohé jevy v praxi, často sami na sobě. Dobré je seznámit se vždy před hodinou s obsahem daného cvičení, abyste dobře věděli, co budete dělat.
Posledním kouskem do fyziologické skládačky jsou pak semináře. Na ty je vždy potřeba nastudovat zadaný objem učiva, který je na začátku hodiny ověřen testem. A teprve poté (trochu nelogicky) vysvětlen vyučujícím. Průběžných testů musíte napsat všech 6 a to minimálně na 6 bodů z 10, abyste dostali zápočet. Proto doporučuji kvalitní přípravu. Stejně jako u biochemie to pak velmi oceníte u zkoušky.
HISTOLOGIE
Histologii (alias výtvarný kroužek plný kreslení) již z prváku věrně znáte. A v druhém semestru se toho moc nemění. Snad jen to, že se o trochu víc spěchá a na průběžné testy je potřeba se učit mikroskopickou anatomii společně s embryologií. Ale protože vás na konci zimního semestru čeká zkouška, je dobré si vaše materiály průběžně procházet.
Zkouška z histologie je však považována za jednu z nejpohodovějších. A navíc je to jediná zkouška semestru, takže se není třeba bát, že byste něco nestíhali. Koneckonců, ne nadarmo se o třetím semestru říká, že ho po anatomii máte za odměnu.
ZÁKLADY OŠETŘOVATELSTVÍ
Je to tady, konečně se podíváte do nemocnice! Sice jen třikrát na 4 hodiny, ale i to je velice příjemná změna po té kopě teorie v prváku. Vyzkoušíte si měření tlaku a saturace, převlékání postelí, ředění infuzí, nějaké to braní krve a pokud budete na chirurgickém oddělení, tak třeba i nějaký převaz.
Ošetřovatelství by vás hlavně mělo alespoň trochu připravit na dvoutýdenní praxi, která vás pak po druháku čeká jako jednotlivce. Takže zkuste dávat co největší pozor a vyzkoušejte si vše, co vám nabídnou, ať pak nejste jako hození do vody.
PROPEDEUTIKA
…je vlastně taková druhá biochemie, která vám přibyde v druhém semestru. Jen je trochu víc zaměřená na aplikace ve zdravotnictví. Pokud si zvyknete na průběh biochemických seminářů, není nic, co by vás na propedeutice překvapilo.
MIKROBIOLOGIE
Jestli vás bavilo koukat do mikroskopu a chystat si preparáty v biologii, bude se vám pravděpodobně líbit i mikrobiologie. Je třeba se každý týden předem připravovat na cvičení, kde si pak zkoušíte nejrůznější klinické (i neklinické) testy, ověřující například účinnost antibiotik vůči dané bakterii.
O mikrobiologii se sice říká, že je to jako učit se telefonní seznam. Na tom asi něco pravdy bude, ale jedná se až o starost třeťáku. Mikrobiologie je totiž dvousemestrální a v druháku si užijete převážně jen Petriho misek a agaru.
Slovo na závěr
Jestli je druhák těžší, nebo lehčí než prvák? Těžko říct. S jistotou však můžeme potvrdit, že je o dost jiný. Méně o šprtání, více o logice. Ale protože jste se již v prváku pravděpodobně naučili učit, bude pro vás jednoznačně méně stresový – minimálně v prvním semestru. Během druhého semestru se tempo zrychluje, ale pokud neusnete na vavřínech, zvládnete i ten.
Stejně jako v prváku je však základem všeho průběžná příprava. Na konci druháku vás totiž čeká zkouška z fyziologie a biochemie, které jsou obě velmi obsáhlé a jejich dobrá znalost se vám bude hodit i do budoucna. Proto je třeba nenechávat vše na konec semestru, kdy by toho bylo jednoduše moc najednou.
Ale nemějte strach. Držíme Vám palce!
