Kolik času mi studium medicíny vezme? Kolika svých koníčků se budu muset vzdát? Budu vůbec stíhat trávit čas se svými přáteli? To jsou otázky, které si klade asi každý budoucí medik. V první řadě musím říct, že je to velice individuální a následující článek tak nepovažujte za dogma. Nicméně se s vámi podělím o svou vlastní zkušenost a třeba se s ní spousta z vás ztotožní.
První ročník na LF UP byl pro mě plný zvratů a překvapení, jak těch hezkých, tak i těch méně hezkých. Během zimního semestru si zvykáte na úplně jiný režim, než většina z vás zažívala na střední škole. Rozkoukáváte se, seznamujete se s novými lidmi, ztrácíte se na fakultě a snažíte se adaptovat na to obrovské kvantum učení. Naštěstí vás v zimním semestru čeká jen jedna zkouška z lékařské chemie, takže ty stresy nebudou tak velké, jako potom v semestru letním. I tak je ale potřeba se průběžně učit do všech předmětů, do některých více, do jiných méně.
Co prvák a volný čas s rodinou, přáteli?
Vzhledem k tomu, že se zatím se svými spolužáky příliš neznáte, krásně se nabízí spojit svůj volný čas s učením. Takže pokud je hezky, můžete jít třeba do parku, kde si navzájem pomůžete s nasbíranými informacemi, nebo se scházet na pitevně a probírat spolu praktické věci. Tím zabijete dvě mouchy jednou ranou a zbyde vám čas i na další aktivity, jako třeba nákupy, kino, fitko atd. Co se týče domova, tak já se vracela každý víkend, s tím, že učení jsem vždycky nechala v Olomouci a sobotu s nedělí jsem si vyhradila čistě na odpočinek. Všechno jsem hezky stíhala přes týden, takže v pátek či sobotu se dala „spáchat“ i nějaká větší akce nebo výlet. Rozhodně jsem nepociťovala, že bych byla v časovém presu a nestíhala tak, abych si nenašla čas na sebe, svou rodinu a přátele.
Musela jsem se něčeho vzdát?
Právě naopak! Na medicíně se člověk věnuje více samostudiu a ve škole musí být fyzicky podstatně méně času, než jsem třeba byla zvyklá já ze svého gymnázia. To znamená, že když se naučíte hospodařit s časem a nevadí vám učit se do noci, můžete za den stihnout opravdu hodně věcí. Záleží taky na tom, jaký si zvolíte rozvrh. Například já jsem se na medicíně začala věnovat sportu více, než kdy předtím. Možná i z toho důvodu, že hlava má pouze omezenou kapacitu a čím víc se učíte, tím větší pak potřebujete odreagování. A odreagování v podobě sportu je za mě jedno z nejlepších. Neexistuje věc, které bych se musela vzdát kvůli nedostatku času, nebo něčeho podobného. Takže za sebe můžu říct, žádný strach, budete moct své oblíbené činnosti provozovat i nadále 😉
Jak je to s brigádou?
Tady hodně záleží, co za brigádu byste chtěli. Pokud jste byli na střední zvyklí každý den po škole jít na osmi hodinovou směnu za kasu nebo do fabriky, na výšce tento režim asi moc neprojde. Vůbec byste si neodpočinuli, a ani na to učení by vám nezbyl dostatek času a energie. Pokud chcete ale pracovat jen o víkendech, případně jen některý jiný den v týdnu, kdy třeba máte volno nebo jen jednu, dvě hodiny, je to úplně v pohodě. I přesto bych s tím ale byla opatrná, abyste na sebe neměli příliš velké nároky a nedostali se do začarovaného kruhu, kdy jste z toho všeho vyčerpaní a učení vám tolik nejde, takže nad ním potřebujete strávit daleko víc času, čímž se dostanete do skluzu, naběhne stres a problém je na světě.
Život ve škole
Ráda bych se vyjádřila k tomu, že na střední jste pořád byli bráni více jako mládež, i když už jste byli plnoletí. Na vysoké se s Vámi už každý baví jako s dospělým a taky se od vás očekávají věci, jako od dospělého. To znamená, že veškeré informace si zjišťujete sami a nikoho neomlouvá, že něco nevěděl nebo zapomněl, prostě každý má povinnost se průběžně informovat o průběhu studia, ukončení předmětů, podmínkách pro zápočet a další spoustě věcech.
Život mimo školu
Nejen na fakultě, ale i ve vašem běžném životě se toho hodně změní, obzvláště těm, kteří opustí svůj domov a půjdou bydlet na koleje či byt. Zaprvé bydlíte sami bez rodičů, takže získáte svobodu, kterou jste ještě nikdy neměli. Na druhou stranu i vaření, úklid, nákupy, praní prádla a všechny tyhle základní věci jsou nyní jen ve vaší režii. Hodně se osamostatníte a začnete vnímat věci trochu z jiného úhlu, než doposud. Tohle všechno ale krásně zapadá i do toho režimu, který vás na výšce čeká a během krátké doby si na to celé zvyknete. Myslím, že většina z vás nakonec zjistí, že je to vlastně fajn.
