MUDr. Katarína Veselá je pražská lékařka anestezioložka a záchranářka. Má za sebou stovky služeb a výjezdů v širším centru Prahy. Nedávno na svém Instagramu upozornila na problémy spojené s drogami, se kterými se aktuálně s kolegy potýkají. Kromě HHC a kratomu je nově na vzestupu látka, která zažívá comeback, tekutá extáze.
Co je tekutá extáze? Má něco společného s MDMA, které se říká extáze?
Tekutá extáze je GHB, gama-hydroxybutyrát, kyselina gama hydroxymáselná. Přirozeně je součástí metabolismu savců. Někdy se jí také říká tekuté zlato, gábina a podobně. S extází MDMA nemá společného kromě názvu nic.
Proč myslíte, že je znova na vzestupu?
Protože se dá poměrně jednoduše a hlavně levně vyrobit z volně dostupných surovin. Česká republika je velmocí, co se týká produkce GHB. Jedna dávka stojí asi 300 Kč. Jedná se o čirou tekutinu bez zápachu nahořklé chuti. Tuto látku známe od 70. let minulého století. V 80. letech byla volně prodejná a oblíbená hlavně ve fitness komunitách.
Proč je nebezpečná?
Jedná se o tzv. predátorskou drogu. Má výrazně prosexuální efekt, ztrácíte po ní zábrany, jste citlivější a vnímavější při fyzickém kontaktu, muži mají lepší erekci, zintenzivňuje orgasmus. Oběti často netuší a nepoznají, že jim ji někdo přidal do pití. A pak dají pod vlivem souhlas k pohlavnímu styku, se kterým by jinak třeba nesouhlasily. Tekutá extáze získaná v podmínkách nepodléhajících kontrole se může špatně dávkovat, nevíte, jak je silná. Při příjmu 10 – 20 mcg/kg je konzument při vědomí a kromě euforických pocitů může také pociťovat nevolnost, zvracet pěnu a mít nekoordinované pohyby. Pokud požije 20 – 30 mcg/kg, usíná. Při dávce 30 – 50 mcg/kg nastává anestetický účinek. Nad 50 mcg/kg hluboké kóma. Pokud bychom lidi, kteří po tekuté extázi upadnou do bezvědomí, neintubovali, zemřeli by.
Jak často k lidem v bezvědomí po tekuté extázi vyjíždíte?
Minimálně jednou měsíčně v okolí Holešovic a širšího centra Prahy.
Máte nějaký příklad z praxe? Jak vypadá výjezd k lidem intoxikovaným GBH?
Na to vám dám výbornou kazuistiku. Jednoho letního večera okolo 10. hodiny byla přivolána záchranná služba k asi 50letému muži, který zkolaboval na ulici. Jednalo se o alkoholika, ale nevypadal opile. Neměl křeče, normálně dýchal a měl pěnu u úst. Záchranáři měli podezření na drogy, a tak si přivolali ještě lékaře, mě. Pacient začal mít obtíže s dýcháním, byl intubován a předali jsme ho na spádové ARO. O necelou hodinu později vyjížděla RZP do restaurace k hostovi, který byl zcela bezvládný, měl pěnu u úst, seděl podpíraný dalšími lidmi a normálně dýchal. RZP si dovolala lékaře, protože se u pacienta objevila porucha vědomí. Zanedlouho nato přišla další žádost o RZP pro dalšího pacienta, který náhle upadl do bezvědomí. V tuto chvíli jsme se už začali obávat, že se v Praze objevil pančovaný alkohol.
Všechny 3 případy se odehrály ve stejné oblasti Prahy, zjišťovaly se další informace o pacientech a jejich kontaktech, kontaktovali jsme i policii a poslali jsme žádosti o vyšetření na toxikologii. Asi o půl druhé ráno jsme dostali zprávu z nemocnice, kde byli všichni 3 hospitalizovaní, že všichni měli v toxikologickém rozboru alkohol a THC, ale v minimálním množství a u jednoho z nich se našla lahvička s neznámou tekutinou.
Tou dobou byl také přijat hovor z další hospody vzdálené asi 12 km od té předchozí, že se v lokále nachází asi 60letá zcela bezvládná opilá žena s pěnou u úst, ale že měla “asi jen dvě piva”. Byl k ní přivolán lékař a žena byla odvezena na spádové ARO. Následně byla informována policie o sériové otravě neznámou látkou.
Tuto záhadu o tom, co se vlastně stalo, co měli tito lidé společného a co požili, vypátral zkušený operátor zdravotnického operačního střediska, který mezi asi 35 simultánně řešenými událostmi rozpoznal 2 se stejnou charakteristikou a s kolegy u personálu restaurací, kde byli pacienti nalezeni, začali zjišťovat, jestli se mezi sebou tito lidé znali.
Na souvislost se čtvrtým případem jsem upozornila já, protože jsem byla i u prvního případu. Ukázalo se, že všichni 4 byli na jednom místě a jeden z mužů přinesl tekutou extázi, kterou si nalili do nápoje, ze kterého se postupně napili. Žena pak našla zbytek a dopila ho. Tento případ jsem prezentovala na jednom kongresu a doneslo se mi, že pak díky němu další kolegové brzy při výjezdu zvládli hned identifikovat intoxikaci tekutou extází.
Jak pomáháte pacientům, kteří po tekuté extázi upadnou do bezvědomí?
Zajistíme jejich životní funkce a převážíme je na ARO, kde čekáme, až jejich stav odezní. Trvá to většinou okolo 6 hodin.
Tekutá extáze je zrádná v tom, že se špatně dávkuje a může se lehce stát, že otrávený jedinec tvrdě usne, nebo dokonce upadne do komatu a může mu někdo ublížit, nebo může zemřít na selhání dýchání. Lidé, kteří ji požili, o tom často neví, protože jim ji někdo hodil do pití. Lékařům se také hůře zjišťuje intoxikace touto látkou. Je navíc poměrně snadné pronést ji kamkoliv, lidé ji maskují do malých lahviček za kapky do nosu a podobně.
Proto vás prosím, dávejte na sebe pozor. A pokud dojde k situaci, kdy budete potřebovat zavolat RZP k někomu, kdo upadl do bezvědomí po požití drog, řekněte lékaři upřímně, o jaké drogy se jedná – můžete mu tak zachránit život.
