Simulační centrum Lékařské fakulty Masarykovy univerzity je moderní simulačním centrum vybavené jako reálná nemocnice se vším všudy – heliport na střeše, operační sály, jednotky intenzivní péče, zdravotnická techniku a simulátory. Můžete si tam vyzkoušet a zažít všechny lékařské postupy na vlastní kůži. A nemusíte mít strach, že uděláte chybu, kterou někoho ohrozíte. A když ji uděláte, nevadí, můžete se z ní něco naučit, aniž by se stalo něco vážného. Myslím, že právě SIMU je jedním z hlavních důvodů, proč studovat medicínu v Brně.
Moje zkušenost se SIMU
Já sama jsem na fakultu nastoupila před dokončením SIMU, ale i přesto jsem v něm strávila mnoho velmi užitečných hodin. Přestože jsme si v SIMU dnes vyučované předměty, jako první pomoc a propedeutiku, odbyli v nemocnicích a přednáškových místnostech, čekala nás i tak spousta praktických zážitků.
4. ročník
Během čtvrtého ročníku jsme do SIMU nakoukli spíše zlehka – část výuky si zde pro nás připravila Oční klinika, Pediatrická klinika a prostory využil i Ústav lékařské psychologie a psychosomatiky.
Oční lékařství
V rámci očního jsme měli možnost vyzkoušet si práci s oftalmoskopem a štěrbinovou lampou. Pomocí oftalmoskopu je možné vyšetřit oční pozadí – tedy oblast sítnice, zrakového nervu a cévy, které retinu zásobují a odhalit tak třeba změny vznikající při cukrovce. Štěrbinová lampa zas umožňuje vyšetřit přední části oka. Kouzlo přístrojů v SIMU pak spočívá v tom, že dokáží nasimulovat všemožné patologické i fyziologické stavy, aniž by za přístrojem seděl reálný pacient.
Pediatrie
Pediatrie nás do SIMU přivedla hned na několik dnů, kde bylo cílem osvojit si na simulátorech základy pediatrické propedeutiky a taky se zdokonalit v odebírání anamnézy a diagnostické rozvaze. To vše za pomoci metody team-based learning, kdy nad správnými odpověďmi debatují studenti společně v týmech.
Psychologie a psychosomatika
U psychologie a psychosomatiky už se jednalo o simulaci se vším všudy. Ústav pro nás najal profesionální herce z jednoho z brněnských divadel, kteří měli za úkol sehrát pacienty. A ne ledajaké. Za úkol dostali znázornit pacienty co nejvíce komplikované – odmítající léčbu, zahlcující lékaře zbytečnými dotazy, nebo prostě jen velmi obtížně komunikující. A na nás bylo dosáhnout hovorem s nimi co nejkloudnějšího výsledku, zatímco naše úsilí na velkém plátně pozoroval zbytek kruhu a naše počínání jsme pak všichni společně hodnotili v rámci debriefingu.
Další dny jsme se pak do pozice herců stavěli i my studenti a zkušenost to nebyla o nic méně hodnotná. Osobně tuto aktivitu hodnotím jako extrémně přínosnou. Mít dobré znalosti je u lékaře k nezaplacení. Bez schopnosti dobré komunikace s pacienty mu však nejsou mnoho platné. Proto je dobře, že i na trénink těchto dovedností se na medicíně myslí.
5. ročník
Páťák byl návštěvami SIMU přímo protkaný. Velký podíl výuky zde měla zejména intenzivní medicína, ale zavítali jsme sem i v rámci neurologie, jednotlivých bloků interny nebo při porodnictví a gynekologii.
Intenzivní medicína
Právě intenzivní medicína dokázala plně využít potenciál SIMU. Na krátkou teoretickou výuku jsme vždy navázali simulacemi na simulačních jednotkách intenzivní péče, kde funkční figurína prožívala třeba infarkt myokardu, dehydrataci nebo rozvrat acidobazické rovnováhy a my jsme museli stav nejen diagnostikovat, ale dokonce i léčit. To samozřejmě s upřenými zraky spolužáků, kteří průběh hodnotili a rozebírali v debriefingové místnosti.
Gynekologie a porodnictví
Obdobně zajímavé simulace si pro nás připravily i ostatní předměty – během gynekologie a porodnictví jsme vedli porod, či řešili různé gynekologické komplikace. Neurologové pro nás zas nachystali simulaci cévní mozkové příhody v prostorech urgentního příjmu.
V rámci gynekologie a porodnictví jsme na SIMU strávili celý týden a využili celý jeho potenciál. Od simulací, přes práci na modelech (kde jsme nacvičovali porod, hmatání děložního čípku, ultrazvuk nebo vyšetření prsou), endoskopické operování až po již zmiňované team-based učení. To si ostatně velmi poutavě připravili i lékaři z Neurologické kliniky. Jednotlivé interní kliniky se pak snažily o to, abychom si co nejlépe osvojili práci s přístroji, které využívají ve své běžné lékařské praxi. Od ultrazvuků, přes endoskopy, ECHO, nebo třeba taky umělé „plíce“, které dokázaly vyprodukovat snad všechny možné poslechové fenomény a zas nás o kousek posunuly při práci s fonendoskopem.
Jak hodnotím studium v SIMU
Ač jsem se původně bála, že si jako „starší“ student SIMU moc neužiji, nebyla jsem nakonec vůbec zklamaná. Kdyby byla veškerá výuka nadále jen v nemocnici, tolik příležitostí si věci prakticky vyzkoušet, bychom jistě neměli. A z toho, co jsme se během výuky od lékařů dozvídali, se dá očekávat, že jí ještě bude přibývat a v návaznosti na feedbacku od studentů také bude pravděpodobně časem zlepšovat. Pokud tedy plánujete na Lékařskou fakultu MU zamířit, máte se nepochybně na co těšit!
