Pokračujeme v našem seriálu představování jednotlivých ročníku studia všeobecného lékařství! Nyní nás čeká „třeťák“, pověstný neblaze proslulým dvojbojem – patologie (studentským jazykem „patola“) a patologická fyziologie (známá jako „patfyz“). Třetí ročník však není jen o nich – student si v něm osvojí už mnoho praktických zkušeností, které se s teorií začnou pěkně propojovat – ne nadarmo se říká, že kdo jej úspěšně zvládne, zvládne už s jistotou i zbytek studia…
Třetí ročník medicíny určitě nepatří mezi ty nejlehčí. Čeká vás několik těžkých předmětů, které se však již hodně blíží těm klinickým a jsou navzájem celkem odlišné, takže každý si najde svůj oblíbený. Zároveň vám však jednotlivé vědomosti začnou více zapadat do sebe a začnete uvažovat v souvislostech.
Třeťák je zároveň posledním rokem, kdy máte jednotný rozvrh po celý semestr a předměty máte rozházené po celém dni. Ve čtvrťáku již chodíte do nemocnic, a to pouze dopoledne (čti: vstávání brzo ráno), což někomu vyhovuje více, někomu méně.
V prvním semestru třeťáku vás čeká druhá část mikrobiologie, dále imunologie, a začíná dvousemestrální patologie, patologická fyziologie a propedeutika. Jak jsem psala výše, předměty spolu navzájem souvisí, přináší už mnoho poznatků nutných do praxe, ale zároveň je každý v něčem jiný. Někomu více vyhovuje učit se patologii, tedy memorovat, učit se různé klasifikace nemocí a jejich klinické a histologické obrazy. Někdo naopak upřednostní tzv. „patfyz“, více ho baví učit se mechanismy, principy, jak člověk funguje, které stačí jednou pochopit a člověk si je (většinou :-D) zapamatuje.
Mikrobiologii někdo miloval, někdo ji nemohl vystát. Vedle poznání nejčastějších a nejdůležitějších patogenů, ať už bakterií, virů, hub nebo parazitů, je vrcholem tohoto předmětu dobře se naučit jednotlivé skupiny antibiotik, jejich charakteristiky a klinické využití. Je to dost náročné a máte pocit, že to nikdy nemůžete celé obsáhnout. Tím, že antibiotika budete probírat ještě v mnoha předmětech – v infekčním lékařství, interně a vlastně všech klinických oborech (také existuje povinně volitelný předmět věnující se pouze klinickému použití antibiotik), osvojíte si je do praxe dobře, nebojte.
Podobně je tomu s imunologií, někoho velmi bavila (podobá se nápadně patfyz), někomu přišla nudná. Je to vlastně shluk různých mechanismů imunitních odpovědí, slov jako jsou cytokiny a interleukiny, interferony a imunoglobulíny… a bůhví čeho ještě. Pokud však základy pochopíte, bude se vám znalost imunologie hodit do všech klinických oborů, především interních, protože imunitní systém je (spolu s centrálním nervovým a endokrinním) jedním z hlavních regulačních systémů našeho těla a zodpovídá za reakce našeho organismu na různou zátěž i léčbu.
Vedle studia teoretických znalostí si vyzkoušíte také mnoho praktického. V mikrobiologii a patologii se naučíte ještě lépe pracovat s mikroskopy, poznávat jednotlivé mikroby, různé patologie lidských tkání; v „patfyz“ se naučíte chirurgickému šití a v propedeutice základy klinického vyšetřování pacientů.
Dozvíte se tedy mnoho zajímavých informací, získáte nové praktické dovednosti a myslím, že se můžete těšit i na skvělé a často vtipné vyučující, kteří vás při vašem studiu podpoří.
Z důvodu obtížnosti tohoto ročníku je dobré průběžně sbírat síly při sportu, dostatečném spánku, sdílení s kamarády. I tak jste však na konci roku pěkně „vyfluslí“ a jste rádi, že máte před sebou zasloužené prázdniny. A kdo by některou ze zkoušek nesplnil, svět se nezboří. Je možnost zkoušku složit až po prázdninách, případně v dalším semestru. Existuje cesta tzv. meziročníku, kdy absolvujete předměty, které nemají v prerekvizitě onen předmět, který jste zatím neukončili, a zbylé předměty dochodíte v dalším ročníku.
Přeji vám všem mnoho sil a nadšení nejen do třetího ročníku!