Alergie teď na jaře trápí kde koho. Ale jak vlastně vznikají a jaké mohou mít důsledky? Pojďte to s námi zjistit!
Reakce hypersenzitivity jsou obecně poruchami imunity, při nichž organismus nepřiměřeně reaguje na antigeny. V případě, že jde o antigeny z vnějšího prostředí, jedná se o alergie a antigen pak nazýváme alergenem. Hlavním kamenem úrazu je to, že tělo není schopno rozeznat neškodné antigeny od škodlivých a reakce na ně je velmi intenzivní. Jaký mechanismus však způsobí, že k tomuto stavu dojde?
Při prvním setkání s alergenem dochází k tzv. senzitizaci. Alergen, který pronikne do našeho těla (např. přes kůži nebo sliznici dýchacího ústrojí) je navázán na antigen-prezentující buňky (např. makrofágy) a na nich dopraven do mízních uzlin, kde je prezentován pomocným T-lymfocytům. Takto stimulované T-lymfocyty pak vyloučí specifické látky (konkrétně interleukiny 4), kterými přilákají eozinofily a hlavně B-lymfocyty – ty pak alergen internalizují a v reakci na něj se množí, diferencují a začínají produkovat imunoglobulin E (IgE).
Setkáme-li se pak s alergenem opětovně, povrch našich žírných buněk je již obsazen IgE. Kontaktem imunoglobulinů s alergenem pak dochází k degranulaci těchto buněk – uvolnění vazoaktivních mediátorů zánětu, a v průběhu sekund až minut se rozvíjí akutní reakce.
Například histamin, který je jedním z mediátorů, má schopnost způsobit bronchokonstrikci (tedy zúžení dýchacích cest), vazodilataci (rozšíření cév, které vede k většímu prokrvení tkáně) a zároveň jejich zvýšenou permeabilitu (propustnost), což vede k úniku tekutiny do mezibuněčného prostoru a tím vzniku otoků a kopřivky.
Většina lidí zaznamenává při kontaktu jen mírné příznaky – kopřivku, ekzém, alergickou rýmu, v horším případě astma. Pokud však dojde ke kontaktu s velkou dávkou alergenu (např. po bodnutí včelou, požití burských oříšků, některých léčiv), může dojít k rozvoji tzv. anafylaktického šoku. Výše popsané symptomy při velké intenzitě projevů způsobí, že vitální orgány (zejména mozek) nejsou dostatečně zásobeny okysličenou krví, což je život ohrožující stav. Při setkání s alergenem je proto nutné co nejrychleji podat epinefrin, např. prostřednictvím intramuskulárního EpiPenu (injekce do svalu). Ten pak dokáže kontrahovat cévy a tím předcházet rozvoji anafylaktického šoku.
Proč jsou někteří lidé náchylnější k rozvoji alergií než jiní, není zcela zřejmé. Některé formy korelují s genetickými polymorfismy, a to zejména v genech pro MHC (hlavní histokompatibilní komplex), který má za úkol rozeznávat vlastní od cizorodého. Dále se udává např. vliv prostředí (míra vystavení danému alergenu, klimatické podmínky, dieta v kojeneckém věku, aj.), případně i absence střevních parazitů ve vyspělých zemích, proti kterým běžně imunoglobuliny E působí. V jejich nepřítomnosti se pak může zvyšovat tendence IgE reagovat proti neškodným antigenům.
Tak co, trápí kýchání na jaře i vás, nebo jste jedním z nemnoha šťastlivců, kterým se alergie vyhýbají?
