Zajímavosti

Alergická reakce – co to je a jak vzniká?

Alergie teď na jaře trápí kde koho. Ale jak vlastně vznikají a jaké mohou mít důsledky? Pojďte to s námi zjistit!

Reakce hypersenzitivity jsou obecně poruchami imunity, při nichž organismus nepřiměřeně reaguje na antigeny. V případě, že jde o antigeny z vnějšího prostředí, jedná se o alergie a antigen pak nazýváme alergenem. Hlavním kamenem úrazu je to, že tělo není schopno rozeznat neškodné antigeny od škodlivých a reakce na ně je velmi intenzivní. Jaký mechanismus však způsobí, že k tomuto stavu dojde?

Při prvním setkání s alergenem dochází k tzv. senzitizaci. Alergen, který pronikne do našeho těla (např. přes kůži nebo sliznici dýchacího ústrojí) je navázán na antigen-prezentující buňky (např. makrofágy) a na nich dopraven do mízních uzlin, kde je prezentován pomocným T-lymfocytům. Takto stimulované T-lymfocyty pak vyloučí specifické látky (konkrétně interleukiny 4), kterými přilákají eozinofily a hlavně B-lymfocyty – ty pak alergen internalizují a v reakci na něj se množí, diferencují a začínají produkovat imunoglobulin E (IgE).

zdroj obrázku: http://By SariSabban – Sabban, Sari (2011) Development of an in vitro model system for studying the interaction of Equus caballus IgE with its high- affinity FcεRI receptor (PhD thesis), The University of Sheffield, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=18139886

Setkáme-li se pak s alergenem opětovně, povrch našich žírných buněk je již obsazen IgE. Kontaktem imunoglobulinů s alergenem pak dochází k degranulaci těchto buněk – uvolnění vazoaktivních mediátorů zánětu, a v průběhu sekund až minut se rozvíjí akutní reakce.

Například histamin, který je jedním z mediátorů, má schopnost způsobit bronchokonstrikci (tedy zúžení dýchacích cest), vazodilataci (rozšíření cév, které vede k většímu prokrvení tkáně) a zároveň jejich zvýšenou permeabilitu (propustnost), což vede k úniku tekutiny do mezibuněčného prostoru a tím vzniku otoků a kopřivky.

Většina lidí zaznamenává při kontaktu jen mírné příznaky – kopřivku, ekzém, alergickou rýmu, v horším případě astma. Pokud však dojde ke kontaktu s velkou dávkou alergenu (např. po bodnutí včelou, požití burských oříšků, některých léčiv), může dojít k rozvoji tzv. anafylaktického šoku. Výše popsané symptomy při velké intenzitě projevů způsobí, že vitální orgány (zejména mozek) nejsou dostatečně zásobeny okysličenou krví, což je život ohrožující stav. Při setkání s alergenem je proto nutné co nejrychleji podat epinefrin, např. prostřednictvím intramuskulárního EpiPenu (injekce do svalu). Ten pak dokáže kontrahovat cévy a tím předcházet rozvoji anafylaktického šoku.

Proč jsou někteří lidé náchylnější k rozvoji alergií než jiní, není zcela zřejmé. Některé formy korelují s genetickými polymorfismy, a to zejména v genech pro MHC (hlavní histokompatibilní komplex), který má za úkol rozeznávat vlastní od cizorodého. Dále se udává např. vliv prostředí (míra vystavení danému alergenu, klimatické podmínky, dieta v kojeneckém věku, aj.), případně i absence střevních parazitů ve vyspělých zemích, proti kterým běžně imunoglobuliny E působí. V jejich nepřítomnosti se pak může zvyšovat tendence IgE reagovat proti neškodným antigenům.

Tak co, trápí kýchání na jaře i vás, nebo jste jedním z nemnoha šťastlivců, kterým se alergie vyhýbají?

    Modelový test na LF zdarma

    Vyzkoušej si test z biologie, chemie a fyziky, ať víš, co tě může na přijímačkách potkat. K testu získáš také správné odpovědi ke všem otázkám.


    Další zajímavosti

    Druhák na embryologii LF MUNI

    Zvažujete studium embryologie na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity a zajímalo by vás, do čeho byste se tím vlastně pustili? V tomto článku vám zkusím ukázat svůj osobní pohled na studium a předměty, se kterými byste se potkali ve druhém ročníku. Jen to prosím opravdu berte jako čistě moji zkušenost, protože předměty, které bavily mne si […]

    Je důležité mít všechny zkoušky na A?

    Mnohí z nás už od základnej školy vynikali v učení. Posielali nás na rôzne olympiády a súťaže, kde sme mohli ukázať, akí dobrí naozaj sme. Rodičia na nás boli pyšní, učitelia nám vraveli, ako ďaleko to raz dotiahneme. Možno aj to čiastočne prispelo k myšlienke, že by sa z nás raz mohli stať úspešní študenti na vysokej škole. Ako […]

    Více článků