Zajímavosti

Co s naším tělem dělá kouření?

Asi jen málokdo z nás může s čistým svědomím říct, že nikdy nezkusil cigaretu. A spousta lidí navíc nezůstala u jedné, a to i přes to, že se na nás ze všech stran hrnou osvětové kampaně o nejrůznějších rizicích, které kouření představuje. Navíc doplněné o nepříjemné výjevy na samotných krabičkách. Jaké konkrétní změny však látky obsažené v cigaretách v těle působí? A proč bychom se jim měli obloukem vyhnout?

Při kouření se dostává do těla více než 5000 chemických látek, mnoho z nich pro člověka vysoce škodlivých. Mezi nimi například dehet. Tato hustá olejovitá tmavohnědá kapalina, která se usazuje na zubní sklovině, dásních a sliznicích dýchacích, působí vysoce karcinogenně. Průměrný kuřák jí přitom vdechne až 750 g ročně.

Při opakovaném vystavování dýchacích cest kouři dochází k jejich degenerativním změnám. Nastává poškození čichových receptorů v nosní sliznici, což může způsobit až ztrátu čichu a také řasinek v dýchacích cestách, které běžně chrání plíce před zanášením cizorodými látkami. Nefungují-li řasinky tak jak mají, nedochází k odstraňování hlenu a nečistot z dýchacích cest. Ty se zanášejí a jsou tak náchylnější k infekci, což může vést k chronickým onemocněním dýchacího ústrojí.

Při kouření navíc vdechujeme oxid uhelnatý, což je plyn vážící se k hemoglobinu až 200x ochotněji než kyslík. To pak vede k nedostatečné transportní kapacitě pro kyslík a následné dušnosti. Člověk se tak sám dobrovolně dusí.

Rozhodneme-li se obejít negativní působení kouře tím, že vyzkoušíme například elektronickou cigaretu, je tu ještě další pachatel škod – nikotin. Ten jednak působí na centrum odměny v mozku a vyvolává zde závislost (o závislosti jsme psali tady: https://bmedic.cz/jak-a-proc-vznika-zavislost/), ale zároveň působí i na cévy, ve kterých způsobuje vazokonstrikci a poškození endoteliálních buněk, tvořících cévní stěnu. To časem vede k jejímu mohutnění a větší „lepivosti“ pro krevní destičky. Pravděpodobnost vzniku krevní sraženiny tak rychle stoupá a zvyšuje se tak riziko infarktu nebo cévní mozkové příhody.

Další chemické látky pak mohou vyvolávat poškození DNA a tím vznik mutací nejen v plicích. Arsen nebo nikl pak dokonce snižují schopnost buněk poškození genetické informace opravovat, a tak dochází ke kumulaci mutací, které společně působí vznik rakovinového bujení v mnoha různých tkáních.

Kouření má oproti jiným závislostem však jednu nepopiratelnou výhodu. Jakmile totiž člověk s kouřením přestane, většina tělních systémů se během poměrně krátké doby dokáže vrátit do normálu.

Krevní tlak již v řádu desítek minut, hladina kyslíku v krvi během několika hodin, schopnost čichu během pár dnů, řasinky v dýchacích cestách v řádu týdnů až měsíců a během několika let se sníží i riziko kardiovaskulárních onemocnění a rozvoje rakoviny. Přestat má tedy opravdu smysl.

    Modelový test na LF zdarma

    Vyzkoušej si test z biologie, chemie a fyziky, ať víš, co tě může na přijímačkách potkat. K testu získáš také správné odpovědi ke všem otázkám.

    Další zajímavosti

    Sestra, záchranář, porodní asistentka – co všechno lze také studovat na LF?

    Určitě vám nemusíme říkat, že lékaři nejsou jediní pracovníci ve zdravotnictví. Ať už na operačním sále, či v ambulanci, spolupracují lékaři s celým zástupem nelékařských zdravotnických pracovníků, kteří poskytují pacientům specializovanou péči. Pro některé z těchto profesí stačí střední stupeň vzdělání nebo jen akreditovaný kurz, nicméně většinu těchto povolání lze vykonávat pouze po studiu na […]

    Prvák na zubnom lekárstve alebo aj trochu optimizmu po dobojovanej bitke

    Keď si vybavím matné spomienky na prvák na medicíne, sama úprimne neviem či mám roniť slzy alebo sa len nostalgicky pousmiať. Za ten rok, ktorý sa zdal ako večnosť a zároveň ušiel ako voda, som stihla vystriedať kvantum osobností, vyroniť nemalé množstvo sĺz a od zúfalstva a nervov v sebe objaviť absolútne iného človeka. Dospelo […]

    Více článků