Co s naším tělem dělá kouření?

Asi jen málokdo z nás může s čistým svědomím říct, že nikdy nezkusil cigaretu. A spousta lidí navíc nezůstala u jedné, a to i přes to, že se na nás ze všech stran hrnou osvětové kampaně o nejrůznějších rizicích, které kouření představuje. Navíc doplněné o nepříjemné výjevy na samotných krabičkách. Jaké konkrétní změny však látky obsažené v cigaretách v těle působí? A proč bychom se jim měli obloukem vyhnout?

Při kouření se dostává do těla více než 5000 chemických látek, mnoho z nich pro člověka vysoce škodlivých. Mezi nimi například dehet. Tato hustá olejovitá tmavohnědá kapalina, která se usazuje na zubní sklovině, dásních a sliznicích dýchacích, působí vysoce karcinogenně. Průměrný kuřák jí přitom vdechne až 750 g ročně.

Při opakovaném vystavování dýchacích cest kouři dochází k jejich degenerativním změnám. Nastává poškození čichových receptorů v nosní sliznici, což může způsobit až ztrátu čichu a také řasinek v dýchacích cestách, které běžně chrání plíce před zanášením cizorodými látkami. Nefungují-li řasinky tak jak mají, nedochází k odstraňování hlenu a nečistot z dýchacích cest. Ty se zanášejí a jsou tak náchylnější k infekci, což může vést k chronickým onemocněním dýchacího ústrojí.

Při kouření navíc vdechujeme oxid uhelnatý, což je plyn vážící se k hemoglobinu až 200x ochotněji než kyslík. To pak vede k nedostatečné transportní kapacitě pro kyslík a následné dušnosti. Člověk se tak sám dobrovolně dusí.

Rozhodneme-li se obejít negativní působení kouře tím, že vyzkoušíme například elektronickou cigaretu, je tu ještě další pachatel škod – nikotin. Ten jednak působí na centrum odměny v mozku a vyvolává zde závislost (o závislosti jsme psali tady: https://bmedic.cz/jak-a-proc-vznika-zavislost/), ale zároveň působí i na cévy, ve kterých způsobuje vazokonstrikci a poškození endoteliálních buněk, tvořících cévní stěnu. To časem vede k jejímu mohutnění a větší „lepivosti“ pro krevní destičky. Pravděpodobnost vzniku krevní sraženiny tak rychle stoupá a zvyšuje se tak riziko infarktu nebo cévní mozkové příhody.

Další chemické látky pak mohou vyvolávat poškození DNA a tím vznik mutací nejen v plicích. Arsen nebo nikl pak dokonce snižují schopnost buněk poškození genetické informace opravovat, a tak dochází ke kumulaci mutací, které společně působí vznik rakovinového bujení v mnoha různých tkáních.

Kouření má oproti jiným závislostem však jednu nepopiratelnou výhodu. Jakmile totiž člověk s kouřením přestane, většina tělních systémů se během poměrně krátké doby dokáže vrátit do normálu.

Krevní tlak již v řádu desítek minut, hladina kyslíku v krvi během několika hodin, schopnost čichu během pár dnů, řasinky v dýchacích cestách v řádu týdnů až měsíců a během několika let se sníží i riziko kardiovaskulárních onemocnění a rozvoje rakoviny. Přestat má tedy opravdu smysl.