Zajímavosti

Jaký má ethanol efekt na lidské tělo?

Ethanol, známý mezi lidmi spíše jako alkohol, je malá polární molekula, která se jako základní součást alkoholických nápojů stala jednou z nejčastěji požívaných rekreačních drog.

Skleničku vína nebo lahev vychlazeného piva si zejména v letních měsících dá občas každý z nás. Co však ethanol v našem těle způsobuje, že se z něj stala tak populární a společensky akceptovatelná substance? A Jaké může mít důsledky jeho nadměrná a příliš častá konzumace?

Alkohol se začíná vstřebávat velmi krátce po požití, částečně již v ústech, jícnu a žaludku, přičemž hlavní část resorpce proběhne v tenkém střevě. Polovina se vstřebá během první čtvrthodiny, maximální koncentrace je pak dosaženo za půl až hodinu po aplikaci. Ve vstřebávání hraje roli také druh alkoholu – nápoje obsahující CO2 a teplé alkoholické nápoje se vstřebávají rychleji, tvrdý alkohol rychleji než třeba pivo.

Z trávícího ústrojí pokračuje do jater, kde má být detoxikován. Probíhá zde oxidační reakce působením dehydrogenáz, která vede nejdříve ke vzniku toxického acetaldehydu (který nese vinu za nelibé pocity spojené s kocovinou) a následně neškodného acetátu, který může být z těla vyloučen. Detoxikace v játrech však začíná asi až po 20 minutách a během té doby se část ethanolu může dostat ještě dál – do mozku. Jakožto velmi malá nenabitá molekula totiž snadno přestupuje přes membrány a do CNS tedy dorazí již během 5 minut. Po 10 minutách se začínají projevovat první účinky.

Příjemné pocity, které si s pitím alkoholu spojujeme, jsou způsobené především vyplavením dopaminu, neurotransmiteru zapojeného do tzv. systému odměny, jehož vylučování ethanol indukuje a dále serotoninu, což je neurotransmiter zodpovědný za regulaci naší nálady.

Hlavním účinkem v mozku je však efekt sedativní – má tedy na funkci nervového systému tlumivý efekt. To je dáno jeho interakcí s receptory pro GABA – způsobuje hyperpolarizaci neuronů (otevřením iontových kanálů pro ionty chloru) a tím inhibici přenosu nervového signálu. Zároveň blokuje otevírání kanálů, jejichž ligandem je glutamát, které po navázání ethanolu nemohou správně fungovat a způsobovat depolarizaci (aktivaci přenosu signálu). Tím svoje působení ještě zesiluje.

Podle požitého množství se efekt může stupňovat. Při hladině v krvi kolem 1 promile pozorujeme stádium euforie, dané především vyplavením dopaminu a serotoninu. Při 2 ‰ pozorujeme prodloužení reakčních časů, provázené poruchami koordinace a rovnováhy. Stádium nastávající kolem 3 ‰ pak označujeme jako narkotické, pro které je charakteristický útlum dýchání, který může mít až fatální důsledky.

Důvodem, proč je snadné na alkohol vyvinout závislost, je kromě systému odměny (na který se velmi dobře zvyká) především down-regulace GABA inhibičních receptorů (snížení jejich množství) a naopak up-regulace receptorů pro glutamát. To vede k tomu, že pro dosažení stejného účinku je potřeba neustále zvyšovat dávku. Pokud je v této fázi konzumace alkoholu přerušena, mohou se projevit abstinenční příznaky, dané právě nepoměrem v množství receptorů – mozek je nyní bez alkoholu (pro nadbytek glutamátových a nedostatek GABA receptorů) hyperexcitabilní. To může způsobovat třes, záchvaty, zmatenost, rozrušení a dokonce halucinace. Nadměrné vylučování vápníku při zvýšené aktivitě glutamátových receptorů pak působí toxicky a může v důsledku způsobit dokonce poškození mozku.

Přestože již bylo provedeno nedozírné množství studií o efektu alkoholu na naše tělo, odborníci stále nedokáží najít shodu v tom, jaké (a zda vůbec nějaké) množství alkoholu je ještě neškodné. Z mnoha studií naopak plyne, že alkohol způsobuje scvrkávání některých částí mozku, zejména pak hipokampu zodpovědného především za paměť. V krátkodobém meřítku pití alkoholu oslabuje imunitu a narušuje REM-fázi spánku. V dlouhodobém měřítku pak zvyšuje pravděpodobnost rakoviny (především trávícího systému a prsu), poškozuje játra a zhoršuje kognitivní funkce.

Stejně jako u každé jiné návykové látky tedy platí i u alkoholu jednoduché pravidlo – všeho s mírou. Podle Státního zdravotního ústavu je za nízkorizikové pití považována dávka do 16 g ethanolu denně pro ženy a 24 g pro muže, přičemž 2 dny v týdnu bychom měli alkohol úplně vynechat a při nárazovém pití by jednorázová dávka neměla překročit 40 g. Pro představu, 16 g ethanolu najdeme například v půl litru piva, 2 dcl vína nebo 50 ml tvrdého alkoholu.

Držíte se těchto limitů i vy?

    Modelový test na LF zdarma

    Vyzkoušej si test z biologie, chemie a fyziky, ať víš, co tě může na přijímačkách potkat. K testu získáš také správné odpovědi ke všem otázkám.

    Další zajímavosti

    Nejen školou je člověk živ, aneb jak se jako medik dále realizovat

    Vstup na medicínu není lehký. Čas strávený nad učením na střední škole najednou vůbec nemusí stačit a na volný čas vůbec nemusí zbývat čas. Po prvotním šoku se však nakonec každý rozkouká a pokud jste před medicínou patřili mezi ty, co se rádi všelijak realizují, rozvíjí svoje schopnosti, sbírají kontakty a celkově naplňují své vysoké […]

    Jaké materiály si pořídit do prvního ročníku na LF UPOL

    Přijímací zkoušky máte úspěšně za sebou a jedna z posledních starostí před začátkem vašeho prvního roku Všeobecného lékařství na lékařské fakultě v Olomouci je sehnat si podklady pro jednotlivé předměty, což nemusí být jednoduchý úkol. Abychom vám to usnadnili, náš lektor Hamid vám v tomto článku vypsal užitečné materiály do jednotlivých předmětů, s nimiž se […]

    Více článků