Lékařská genetika a molekulární diagnostika je jedním z nejvyhledávanějších oborů, který nabízí Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity. Tento nelékařský zdravotnický obor zahrnuje a propojuje přírodovědné obory, především molekulární biologii a genetiku s lékařskými obory a využívá je v diagnostice. Tuto zajímavou oblast nám v rozhovoru představí Markétka, studentka třetího ročníku.
Ahoj Markétko, popsala bys prosím krátce svůj obor a co nabízí?
Ahoj, jak už jsi zmínila, jsem studentkou bakalářského oboru Lékařská genetika a molekulární diagnostika. Jedná se o obor, který je zaměřený na laboratorní medicínu, a proto máme předměty jak z přírodovědecké, tak z lékařské fakulty.
Program je koncipován tak, abychom po studiu našli uplatnění v různých zdravotnických pracovištích (zejména genetických, cytogenetických, molekulárně biologických či mikrobiologických laboratoří). Cílem tedy je získat znalosti z oblasti medicínských věd, lékařské genetiky a molekulární biologie a zároveň i praktické dovednosti, abychom byli schopni provádět genetická, genomická a molekulárně biologická vyšetření ve zdravotnických zařízeních.
Proč ses rozhodla právě pro tento obor?
Před nástupem na VŠ jsem studovala na osmiletém gymnáziu v Brně, které bylo dost zaměřené na přírodní vědy, a navíc mě vždy bavila biologie. To, co je pro mě do budoucna důležité, je pomáhat lidem. Proto jsem se rozhodovala mezi lékařskou genetikou a medicínou. Na medicínu jsem se první rok nedostala, druhý už ano, ale po roce studia na genetice bych už neměnila. Další věc, co mi přijde super, je, že nás je v oboru málo, a tím pádem se všichni známe, máme dobrý kolektiv a v případě potřeby se dokážeme podpořit.
Jak vypadají přijímačky? Dá se dostat na tento obor i jinou cestou než složit přijímací zkoušku? Jaké jsou tvé zkušenosti?
Jsou dvě možnosti, jak se k nám dostat – buďto úspěšné složení přijímaček, nebo právě díky prominutí přijímací zkoušky.
Co se týče přijímaček, tak ty zahrnují TSP a dále oborový test z biologie a z chemie.
Mně samotné byly přijímačky prominuté, což pro mě bylo docela překvapení, protože co vím, obvykle moc lidem přijímačky nepromíjí (myslím, že ten rok, co jsem se hlásila, to bylo 7). K tomu jsem potřebovala splnit tři kritéria, a to průměr z vybraných předmětů za poslední 4 roky na gymnáziu do 1,5; dále napsat OSP minimálně na 80. percentil a obhájit SOČ v krajském kole.
Do našeho ročníku bylo přijato celkem 35 uchazečů (celkem z 532), nastoupilo nás okolo 25, dále se už nedobíralo.
Ty jsi letos začala ke genetice studovat i psychologii, což velice obdivuji. Jak to časově zvládáš? Můžeš se věnovat třeba i svým zájmům, případně si přivydělávat nějakou brigádou?
Upřímně, časově je to velmi náročné a dost přednášek nestíhám, protože se mi vzájemně kryjí. Navíc tento rok píši bakalářskou práci. I na konci semestru mě bude čekat hodně ne úplně lehkých zkoušek. Co mi to trošku usnadňuje, je, že oba obory mě velmi zajímají a vidím v tom, co dělám, smysl.
Na své zájmy si zatím jsem schopná najít čas, pravidelně běhám, cvičím a dokážu si udělat prostor pro své kamarády. I když někdy na úkor spánku, ale nic, co by kafe nespravilo. (smích)
Brigádu, i když bych ráda, nestíhám. Časově je to pro mě nereálné. Věřím, že jen s lékařskou genetikou se to zvládnout dá, ale s druhým oborem už ne.
Mohla bys popsat některé z předmětů, které Tě v průběhu studia zaujaly?
Mě zaujala většina předmětů, ale například v prvním semestru jsme měli První pomoc, jak přednášku, tak cvičení, která je vyučována na lékařské fakultě a obojí mě velice bavilo.
Co se týká předmětů z přírodovědecké fakulty, velmi mě zaujala Klinická hematologie (opět jak přednáška, tak cvičení). Cvičení původně měla probíhat ve FN v Bohunicích, ale z důvodu opatření jsme měli možnost být tam prezenčně tak třikrát, zbytek probíhal distančně. Cílem předmětu bylo získat znalosti o různých typech hematologických onemocnění a laboratorních metodách, které slouží k jejich diagnostice a jejich léčbě. I když to byl velmi náročný předmět a učiva bylo mnoho, zároveň alespoň pro mě byl velice zajímavý a myslím, že případně, kdyby nevyšel můj plán pracovat na klinice reprodukční medicíny, bych se tím rozhodně chtěla do budoucna dále zabývat.
Následující semestr bychom měli mít Cytogenetiku, na kterou se také moc těším.
Který předmět ti přišel nejzajímavější a který ti naopak byl nejméně příjemný?
Jak už jsem zmiňovala, nejzajímavější pro mě byla asi ta Klinická hematologie. Dále Fyziologie a Obecná genetika.
Naopak z těch méně příjemných to byly předměty jako Biofyzika, Biostatistika či Základy obecné a anorganické chemie. Případně tento semestr máme Lékařskou mikrobiologii, která je zatím dost vyčerpávající a časově hodně náročná.
Jak probíhala praxe v průběhu studia?
No, vzhledem k tomu, že většinu praktických cvičení jsme museli absolvovat v poměrně náročných podmínkách kvůli pandemii, byla naše praxe velmi omezená a z velké části probíhala blokově buďto na konci, nebo na začátku daného semestru. Jednalo se například o cvičení z Molekulární biologie, Biochemie, Klinické hematologie či Imunologie.
Myslím si, že za normálních okolností by praxe byla velmi zajímavá, já jsem se na ni velmi těšila, ale bohužel osobně nemám moc možnost to posoudit.
Velká část tvého studia proběhla během lockdownu z důvodu pandemie COVID-19. Jak probíhala výuka během této doby?
Během lockdownu všechny přednášky probíhaly distančně, z velké části přes MS Teams. Což je z mého pohledu škoda, protože mi chyběl kontakt se spolužáky. Na druhou stranu, protože náš obor je řazen mezi zdravotnické, měli jsme udělenou výjimku a alespoň praktická cvičení jsme mohli (narozdíl od ostatních studentů Přírodovědecké fakulty), ačkoliv i tak dost omezeně, absolvovat prezenčně.
Jsi ve třetím, tedy posledním ročníku studia, které je zakončené bakalářskou prací a zkouškou. Prozradila bys nám téma své absolventské práce?
Jasně, téma své bakalářské práce jsem si domluvila externě na Reprofitu, což je klinika reprodukční medicíny tady v Brně. Konkrétně téma mé bakalářky je „Chromozomální aberace ve spermiích a jejich vliv na mužskou plodnost“. Což víceméně znamená, že v rámci své práce se budu zabývat tím, jak je geneticky podmíněná neplodnost u mužů, vznikem chromozomálních odchylek ve spermiích, jejich diagnostikou a případnou léčbou.
Je možné ve Tvém oboru navázat na bakalářské studium magisterským? Pokud ano, pokusíš se o ně?
Ano, po úspěšném složení státnic a obhájení bakalářské práce je možné (a vlastně se to i předpokládá – bakalářské studium nás má k tomu připravit) pokračovat v navazujícím magisterském programu Bioanalytická laboratorní diagnostika ve zdravotnictví – Lékařská genetika a molekulární diagnostika, po jehož absolvování automaticky získáváme kvalifikaci pro práci ve zdravotnictví.
Určitě se o něj pokoušet budu a doufám, že mi to vyjde.
Máš představu, kde bys chtěla po dokončení studia pracovat?
Jak už jsem zmiňovala, chtěla bych pomáhat lidem, a z toho důvodu jsem momentálně rozhodnutá pro práci na klinice asistované reprodukce, kde bych chtěla provádět různá genetická vyšetření.
Máš na závěr nějaké motivační poselství pro další zájemce o studium?
Studium je poměrně náročné a je třeba mu obětovat určité množství času. Zároveň ale není to nic, co by se s trochou úsilí nedalo zvládnout. Takže určitě pokud Vás tato oblast zajímá, určitě doporučuji si za tím jít! Za mě se jedná o velmi zajímavé a naplňující studium a věřím, že tomu tak bude i pro Vás.
Moc děkuji Markétko, že sis udělala čas na náš rozhovor. Přeji Ti hodně úspěchů a sil do dalšího studia i do praxe.
Autorka rozhovoru je naší lektorkou biologie a studentkou Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Úvodní foto: National Cancer Institute
