Známky o tom, že se v lidské populaci vyskytují leváci, jsou více než 500 tisíc let staré. Vypovídají o nich jak archeologické nálezy primitivních nástrojů upravených pro leváky, tak nálezy kostí levých končetin s vyšší denzitou.
Pozoruhodné také je, že se tento rys udržuje v populaci dlouhodobě s neměnným výskytem asi deseti procent. Proč tomu tak je? A jaké (ne)výhody leváctví přináší?
Na základě mnohých studií bylo zjištěno, že naše dominantní strana není otázkou volby, ale jedná se o vrozený rys. Částečně determinovaný geneticky, částečně snad i ovlivněný polohou plodu v děloze.
Obecně platí, že dva pravorucí rodiče budou mít levoruké dítě asi v 9 % případů. U jednoho pravorukého a druhého levorukého rodiče bude prevalence přibližně 19 % a oba levorucí rodiče počnou levoruké dítě dokonce ve 26 procentech případů.
1 z 10 levákem od nepaměti
Pozoruhodné také je, že se tento rys udržuje v populaci dlouhodobě s neměnným výskytem asi deseti procent. U evoluční výhody bychom totiž mohli očekávat postupný nárůst. U rysu představující nevýhodu naopak postupné vymizení. Fakt, že je leváctví mezi lidmi takto stabilní, poukazuje na důmyslný systém vah.
Na jedné straně se pravděpodobně nachází kompetice a na druhé pak naopak kooperace. Zkusme si to převést například na sporty.
Pokud levák soutěží ve sportu, kde je důležité předvídat kroky protivníka (bojové sporty, baseball, tenis), může praváka (který je mnohem lépe trénován na pravoruké protivníky) překvapit svými nečekanými výboji.
Například v takovém golfu, kde je potřeba obstarat si hole podle naší dominantní strany a proti nikomu přímo nebojujeme, jsou leváci (zejména na profesionálních pozicích) úspěšnější výrazně méně. A dost možná za to může prostý fakt, že bylo náročnější se k levým holím na jejich sportovních začátcích dostat.
Pokud bychom toto aplikovali na doby dávné – leváci byli mnohem úspěšnější v boji a v lovu. Naopak problémy jim přinášely aktivity, kde se očekávalo praváctví – například při používání nejrůznějších nástrojů. Tím pádem jim leváctví přinášelo jak evoluční výhodu, tak nevýhodu, a proto se jejich zastoupení v populaci v průběhu věků výrazně neměnilo.
I leváci ve 21. století by jistě mohli vyprávět, kolikrát se museli prát se špatnými nůžkami, nebo třeba s vestavěnými stolečky u školních židlí.
Přeučovat či nepřeučovat?
Suma sumárum – leváctví je běžný a normální jev a nemá smysl malé děti přeučovat, jako to bylo běžné ještě pár desítek let zpět. Motorická kůra v kontralaterální mozkové hemisféře (tedy u leváků v pravé a u praváků v levé) je už při narození dominantní straně přizpůsobená a nucené přeučování může způsobit více škody než užitku. A pokud se mezi leváky řadíte, zkuste třeba tenis. Je dost možné, že v něm budete excelovat!
