fbpx
Novinka: Otevíráme online kurz na LF do Hradce Králové!
Lékařské fakulty

Lékařské fakulty v ČR: Praha, 3. LF UK

3. lékařská fakulta je školou, která mezi ostatními svého oboru v mnohém vyniká. Speciálním přístupem k výuce, možnostmi studentů i řadou různých aktivit provozovaných v rámci fakulty. O co všechno jde, jak se sem dostat nebo názor studenta školy – to vše naleznete přehledně shrnuté v následujícím článku.

Prahu asi netřeba představovat. Město s oblibou vyhledávané turisty celého světa, kteří sice trošku kouzla starobylého pražského centra odcizili, které má ale přesto co nabídnout. Studentský život tedy spíše než v centru najdeme rozkouskovaný po periferiích, v množství zajímavých pubů a hospod.

Areál 3. LF a její Fakultní nemocnice Královské Vinohrady naleznete mezi ulicemi Ruská a Vinohradská, v blízkosti stanice metra Želivského. Do centra je to pěkný kus, metrem jste tam ale za pár minut.

O fakultě

3. lékařská fakulta UK se v mnoha ohledech zásadně odlišuje od ostatních škol svého oboru. Nejvýraznější je reformovaný způsob výuky – ta je více zaměřena na praktické dovednosti, schopnost logického uvažování, „soft skills“, komunikační dovednosti a podobně. Někdy se říká, že medici z ostatních fakult mají všechno nabiflované odshora dolů, ale komunikace s pacientem někdy vázne, zatímco studenti 3. LF někdy možná pokulhávají ve znalostech, zato jsou schopni empatické komunikace s pacientem, se kterým se během studia setkají již v 1. ročníku.

Pro ilustraci modernizovaného stylu výuky může posloužit fakt, že v prváku se zdejší medici vůbec neučí anatomii, jakousi alfu a omegu, noční můru a někdy jediného kamaráda během celého prvního ročníku na většině lékařských škol. Namísto toho jsou hlavním předmětem Buněčné základy medicíny – o těle se tak začnete učit, vlastně vcelku logicky, od jeho nejzákladnější stavební a funkční jednotky – buňky.

Velmi mě při prohlížení sylabu překvapila také široká nabídka volitelných předmětů, a to také již v prvním ročníku, které naleznete zde.

Na fakultě také působí celá řada spolků, ten tradiční, většinou nazývaný „spolek mediků“, se zde jmenuje Trimed. Pořádá mnoho zajímavých aktivit – prostřednictvím něj například každý rok několik studentů 4.-6. ročníku vyjede na měsíc na stáž do české nemocnice Itibo v africké Keni. Více naleznete na webových stránkách spolku.

Lékařské obory, které zde lze studovat:

Další obory, které lze na 3. LF studovat:

Přijímací řízení

Struktura zkoušky:

Zkouška je zde dvoukolová (první kolo tvoří písemný test, v druhém jde o ústní pohovor).

Písemný test

Píše se jako běžně z biologie, chemie a fyziky. Specialitou je, že se nekoná jako běžně v prostorách fakulty, ale v budově Kongresového centra Praha. Už při této události můžete poznat, že se tato fakulta v mnohém odlišuje od různých stereotypů na vysokých školách – před zahájením zkoušky přijde do místnosti některý z proděkanů a pronese krátkou řeč, z mé zkušenosti velmi povzbuzující a milou.

Test se píše ze všech předmětů dohromady, je zde celkem 90 otázek (30 z každého předmětu), každá za 1 bod. Na vypracování a zanesení odpovědí do záznamového archu (ten je velmi podobný tomu, který používáme v lekcích kurzů Bmedic) máte celkem 3 hodiny. Času je tedy hodně, a to z toho důvodu, že během testu se nesmí používat kalkulačka – vše je tedy nutné počítat pěkně poctivě na papíře. Bohužel, prakticky všech 30 otázek z fyziky jsou příklady, teorie je zde minimum. Příklady jsou ale z hlediska znalostí poměrně jednoduché, žádné složité vzorce tu nenajdete.

Stejně jako v ostatních předmětech i ve fyzice máte nabídnuty 4 odpovědi, z nichž jedna je správná. V nabídce bývají buď 4 konkrétní odpovědi, nebo 3 konkrétní a 1 ve znění „žádná odpověď není správná“.

Velká náročnost fyziky je vyvážena níže nastavenou laťkou v chemii a biologii. Z těch 3 hodin za prvních 20 minut „prolítnete“ test z biologie a chemie a celý zbylý čas budete mít na test z fyziky. Počítání se dá stihnout, určitě si to ale bez kalkulačky před testem doma zopakujte.

Cca prvních 500 uchazečů nejlépe umístěných v prvním kole jde do kola druhého ústního pohovoru. Minulý rok to bylo 504 uchazečů, potřeba na to bylo alespoň 60 bodů z testu. (Zde můžete vidět, že čistě teoreticky pro postup do druhého kola nepotřebujete ani bod z těžkých příkladů z fyzikální části. Stačí napsat na plný počet biologii a chemii – což, podle mého, není až tak nereálné.)

Ústní pohovor

Hlavní částí je interpretace odborného textu. Po příchodu dostanete čas na seznámení se s ním, poté přijde samotný pohovor, trvající asi 15 minut. Během něj budete tázáni na názor na problematiku popsanou v textu, budou se vás ptát na konkrétní věci, o kterých jste se dočetli a podobně. Na závěr přijdou otázky na všeobecný rozhled, především ve zdravotnictví – otázky typu „kdo je stávající ministr zdravotnictví“, „jak funguje fakultní nemocnice“, nebo názor na řešení problému přepracovanosti a nedostatku lékařů či sester.

V ústní části budou hodnoceny vaše schopnosti, nikoliv faktografické znalosti. Hodnotí se komunikační dovednosti, schopnost úsudku, orientace v textu, řešení problémů, rozvaha, názory. Posledně jmenovaná je poměrně palčivá část – zkoušející se rádi ptají i na rozporuplná témata, jako je eutanázie, trest smrti nebo potraty – zde doporučuji se po čas pohovoru držet názorů v souladu s lékařskou etikou, i když jistě komise ráda vyslechne třeba i názor odlišný, pakliže jej náležitě zdůvodníte a opřete o racionální argumenty.

Připravte si i odpovědi na otázky typu „proč chcete studovat medicínu“. Zní to banálně, pravděpodobně jste tuto otázku zodpovídali nejmíň stokrát – je ale dobré si pro okamžik pohovoru připravit i více neotřelou odpověď, než je klasické „baví mě pomáhat lidem“. Zkoušející komise takových, jako vy, má několik set, a pokud řeknete to stejné, co 80 lidí před vámi, šanci, že si řeknou, ano, to je ten, kterého vezmeme, se samozřejmě snižuje.

Interpretací odborného textu si uchazeč může vysloužit až 25 bodů, v druhé části, která sleduje komunikační dovednosti a všeobecný rozhled pak 37 bodů, celkově tedy 62 bodů.

Mohu mít u sebe nějaké pomůcky u testu?

Jak již bylo řečeno, kalkulačka nebo jiné pomůcky (fyzikálně-chemické tabulky, periodické tabulky prvků apod.) nejsou povoleny. Bohužel se ale nedá říci, že by faktu, že uchazeči nemohou používat kalkulačku, nějak upravili zadání příkladů (aby čísla „pěkně vycházela“). Naopak – za konstantu gravitačního zrychlení si nevystačíte se zaokrouhlením na 10 m.s-2, počítat budete pravděpodobně muset s přesnější hodnotou 9,81, stejně tak za atmosférický tlak se bere hodnota 101 325 Pa, nikoli zaokrouhlení na 100 kPa. Cílem je pravděpodobně otestovat i jiné než jen faktografické dovednosti uchazeče, jde ale o metodu poměrně drsnou…

Přijímací řízení v číslech (data pro rok 2019)

V roce 2019 se ke studiu hlásilo 2278 lidí. K 1. kolu přijímacích zkoušek se dostavilo 1567 uchazečů, a ke 2. kolu se z vybraných dostavilo 448 uchazečů. Minimálně je přijímáno 160 studentů, ale v praxi bývá v 1. ročníku až 200 studentů. Poslední přijatý uchazeč získal 117 bodů z maxima 152 bodů, po 2. doplňovacím řízení (5. 9. 2019) byla hranice posunuta na 114 bodů (75 %).

Má cenu podávat odvolání?

Podle informací uvedených na webu fakulty podání odvolání proti nepřijetí nesouvisí s případným doplňovacím řízením (dodatečné posunutí bodové hranice přijetí, většinou po zápisu ke studiu, kdy se zapisuje méně lidí, než kolik bylo přijato – tento rozdíl fakulta vykompenzuje dodatečným přijetím pár desítek uchazečů „pod čarou“). Jinými slovy, odvolání není nutné podávat – v rámci doplňovacího řízení se počítá se všemi uchazeči. Pokud jste se tak třeba ocitli o jeden dva body pod hranicí, s největší pravděpodobností budete dodatečně přijati, a to i bez nutnosti podávat odvolání.

Přijetí bez přijímací zkoušky:

Na fakultu je možné dostat se bez přijímaček, umožněno to je 50 nejlepším uchazečům (podle prospěchu).
Podmínky jsou následující (musí být splněny současně – nestačí tedy jen dobrý průměr známek):

  • Průměr ze středoškolských vysvědčení (1.-3. ročník koncové vysvědčení, ze 4. ročníku pololetní vysvědčení) musí být menší nebo roven 1,20
  • Dále musíte splňovat jednu z dalších podmínek (umístění v průběhu posledních 4 let studia):
    • umístění do 3. místa v krajském kole předmětové olympiády nebo soutěže SOČ
    • umístění do 5. místa v celostátním kole předmětové olympiády nebo soutěže SOČ
    • umístění do 7. místa na mezinárodních soutěžích a olympiádáchumístění do 3. místa na celostátních uměleckých soutěžích
    • umístění do 5. místa z mistrovství ČR, Evropy a světa ve sportu
    • poslední podmínka je vcelku nevšední: splní ji uchazeč, který byl odměněn za hrdinský čin, a to prezidentem republiky, Parlamentem ČR, jinými orgány státu jako Policií ČR, HZS ČR apod., ČČK, Olympijským výborem atd.
  • Poslední podmínkou je absolvování předmětů biologie, chemie a fyzika v posledních dvou letech SŠ studia a přitom z nich nebýt hodnocen hůře než dvojkou (týká se to pololetního i koncového vysvědčení).

Jak těžké je dát prvák a dostat se do druháku?

Opět platí, že na fakultu je velmi těžké se dostat (a to i v porovnání jen s lékařskými fakultami), značná většina přijatých a zapsaných studentů se ale bez problémů dostane do druhého ročníku a dál. Čísla z výročních zpráv mluví jasně: např. v roce 2018 studovalo 1. ročník 208 lidí, v 2. ročníku pak 187. „Úmrtnost“ studentů tedy není velká.

Názor studenta fakulty na studium na škole:

„My na „trojce“ jsme všichni jedna velká rodina. Navzájem si pomáháme – kamarádi, kruhy, studenti v různých ročnících, a dokonce i s pedagogy. Učení je samozřejmě hodně, ale jsme přeci na medicíně, to k tomu patří. Nezapomínáme však na mimoškolní aktivity. Naproti fakultě je (v podstatě) fakultní kavárna Malý eden, kam chodíme na pivo po jakémkoli testu či jen tak.

A je tu místo i pro sportovce! Můžeš se připojit do hokejového, basketbalového, nebo dokonce plaveckého týmu.

Pro mě je velkou výhodou naší fakulty její sylabus. Máme totiž celý prvák jenom „buňku“! Přesně se ten předmět jmenuje Buněčné základy medicíny; k tomu máme pár dalších předmětů, jako je latina, biofyzika nebo etika. Anatomie a takové ty strašáky máme odložené na druhák. V buňce se naučíš všechno, co tě k ní napadne, tj. z biochemické, molekulární, genetické, histologické a imunologické stránky. Pak to všechno do sebe hezky zapadá a líp se věci spojují.

Na trojce je taky hodně školních akcí. Nejlepší adapťák, vítání prváků, reprezentační ples, ale můžeš se zapojit i do školních klubů TRIMED nebo IFMSA. Máš také možnost v rámci IFMSA nebo projektu Erasmus vyrazit na studijní pobyt nebo vědeckou stáž.

Neváhej a pojď na trojku i ty! Rozhodně toho nebudeš litovat!“

Eva, studentka 1. ročníku všeobecného lékařství na 3. LF UK

Z čeho se mám učit:

Fakulta nevydává vlastní ucelené modelové otázky, postačit si proto budete muset s několika vzorovými testy (přístupné na webu fakulty, pod odkazem zde), v seznamu doporučené literatury ke zkouškám jsou také u fyziky a chemie uvedeny publikace souboru otázek (nevydává je ale přímo fakulta), k biologii psáno nic není.

Obecně v testových otázkách není nic, co by vás oproti jiným fakultám mohlo překvapit, otázky jsou jasně podané, nejsou v nich záludnosti. Proto neexistence jednotných modelových otázek, z mého pohledu, tolik nevadí – klíčový pro šanci na přijetí u této školy je spíše trénink počítání příkladů bez kalkulačky.

Literatura je doporučena následující (opět ale platí, že byste si měli vystačit i s jinou kvalitní středoškolskou učebnicí, která vám vyhovuje).

BIOLOGIE

Přehled biologie (Rosypal S. a kol.), Biologie pro gymnázia (Jelínek J., Zicháček V.), Biologie člověka 1 a 2 (Kočárek E.), Biologie buňky (Závodská R.), Genetika (Kočárek E.)

CHEMIE

Modelové otázky ze středoškolské chemie (Matouš B., Budešínská A.), Přehled středoškolské chemie (Vacík a kol.)

FYZIKA

Fyzika pro gymnázia – více dílů (kolektiv autorů), Fyzika v příkladech a testových otázkách pro uchazeče o studium na VŠ (Kubínek R., Kolářová H.), Otázky z fyziky pro přijímací zkoušky (Blažek T., Heřman P.)

S čím ti může Bmedic pomoct?

Bmedic ti nabízí několik možností, jak se kvalitně připravit na přijímací zkoušky do Ostravy.

První variantou je pomaturitní kurz, který tě komplexně připraví na jakoukoliv lékařskou fakultu – obsahuje 324 lekcí, vyučuje se 3x týdně a lektoři v něm neopomenou žádné téma, vše proberou do hloubky a úplně od začátku.

Další možnost je celoroční kurz připravující přímo na pražské fakulty ve variantě online nebo prezenční. A pokud nechceš trávit čas na lekcích, můžeš si vybrat samostudium.

Přeji hodně štěstí v přijímačkách nejen na 3. LF UK!

Další zajímavosti

První pomoc v kostce: Bezpečně prázdninami

Léto je období, kdy si užíváme venkovní aktivity, sportujeme a trávíme více času v přírodě. Bohužel, s tímto obdobím jsou také spojeny časté úrazy a nehody, které mohou zhatit naše plány a přinést nepříjemné zdravotní problémy. Od úpalu při dlouhém pobytu na slunci, přes vyvrtnutí kotníku při turistice, až po bodnutí hmyzem či popáleniny při […]

SIMU MUNI – co jsem se naučila v simulačním centru

Simulační centrum Lékařské fakulty Masarykovy univerzity je moderní simulačním centrum vybavené jako reálná nemocnice se vším všudy – heliport na střeše, operační sály, jednotky intenzivní péče, zdravotnická techniku a simulátory. Můžete si tam vyzkoušet a zažít všechny lékařské postupy na vlastní kůži. A nemusíte mít strach, že uděláte chybu, kterou někoho ohrozíte. A když ji […]

Co udělat s klíštětem

Klíšťata jsou jedni z nejběžnějších ektoparazitů člověka a ostatních savců, nepohrdnou však ani ptáky či plazy. V našich končinách se nejčastěji setkáme s klíštětem obecným, které je aktivní od jara do podzimu a je třeba se proti němu mít na pozoru, protože přenáší hned několik nebezpečných chorob, které mohou mít trvalé následky – zejména lymskou boreliózu a klíšťovou […]

Více článků