Od malička je nám vtloukáno do hlavy, že si musíme pečlivě čistit zoubky a nejíst sladkosti, aby se nám zuby nezkazily. Co se ale v našich ústech vlastně odehrává, že může dojít ke vzniku zubního kazu? A jsou hlavním viníkem skutečně čokolády a bonbóny?
Brzy po narození jsou naše ústa obsazena mikroflórou – a tedy i bakteriemi. Ty nejprve žijí na dásních a postupně své řady rozšiřují a přesouvají se na rostoucí zuby, kde vytvářejí zubní plak. Významnou roli hraje zejména Streptococcus mutans a laktobacily.
Streptococcus mutans totiž disponuje enzymem glukosyltransferázou. Díky té je schopen rozkládat běžně přijímanou sacharózu (kuchyňský cukr) na glukózu a fruktózu, přičemž fruktózu využije jako zdroj energie a z glukózy vytvoří ve vodě nerozpustné polysacharidy. Díky nim dokáží bakterie snadněji přilnout na jinak hladký povrh zubu. Dochází tak k jeho kolonizaci a vzniku vhodného prostředí pro snadnou difuzi cukrů, produkci kyselin a inhibici aktivity antimikrobiálních látek – vzniká biofilm, který nazýváme zubní plak.
Pokud není plak dostatečným čištěním odstraňován, může vlivem minerálních látek ze slin a zbytků potravy mineralizovat. Tak vzniká zubní kámen, uvolňující pro dásně dráždivé látky, způsobující jejich zanícení. To může vést až ke ztrátám zubů.
Proč ale kromě zubního kamene vzniká i zubní kaz?
Mnoho z bakterií obývajících naše zuby (např. laktobacily, nebo již zmíněný Streptokok mutans) totiž dokáží fermentovat sacharózu za vzniku organických kyselin, a to zejména kyseliny mléčné. To vede ke snižování pH v ústech a pokud se dostaneme pod kritickou hodnotu 5,5, dochází k uvolňování vápníku a fosfátů, a tím k demineralizaci zubní skloviny. Ta se ztenčuje tak dlouho, až dojde k průniku bakterií k dentinu (vrstva pod sklovinou), který již obsahuje nervová vlákna a vzniká bolestivý zubní kaz, který musí být ošetřen zubním lékařem. Pokud pak kaz pronikne až k zubní pulpě obsahující cévy a nervy, dochází k rozvoji zánětu a zub musí být často úplně odstraněn.
Může za vznik kazu tedy spíše pojídaní sladkostí nebo špatná hygiena?
Obojí! Pojídání sladkostí obsahujících sacharózu, tedy řepný cukr, vznik kazu nepochybně urychluje, protože jsou přímým zdroje energie a stavebního materiálu pro přítomné bakterie. A obzvlášť škodlivé jsou i limonády kolového typu, které nejen že obsahují spoustu cukru, ale navíc jsou i velmi kyselé, a tak vytváří pro vznik kazu ideálních prostředí.
Zubními kazy nicméně trpěli již naši dávní předci z dob pravěku, a to i přesto, že sacharózu tehdy neznali. Nutné cukry totiž bakterie získávají i tehdy, kdy přijímáme škroby například v pečivu, bramborách, rýži nebo obilninách. Ty jsou již v ústech rozštěpeny na krátké cukry enzymem ptyalinem, který je přirozenou součástí našich slin. A tak je potřeba pečlivě dbát na zubní hygienu i tehdy, kdy nepřijímáte žádné sladkosti.
A jak se před zubním kazem chránit?
Kromě omezení sladkostí jde právě o správnou hygienu – pravidelné čištění (tedy alespoň ráno a večer) kvalitním zubním kartáčkem (který by měl být měkký s hustými štětinkami o jednotné délce), používání zubní nitě nebo mezizubního kartáčku, abychom dobře očistili i mezizubní prostory a dále jejich kombinace se zubními pastami, obsahujícími malé množství fluoridu. Ten dokáže remineralizovat místa, kde jsme vlivem kyselin o vrstvu skloviny přišli. Tyto pasty je však třeba pečlivě vyplivávat, protože fluor může být při vyšších dávkách toxický. V neposlední řadě je třeba pravidelně chodit na preventivní prohlídky k vašemu zubnímu lékaři, aby byl případný zubní kaz zachycen již v raném stádiu.
A jak jste na tom se zubními kazy vy? Čeká vás vrtání při každé návštěvě zubaře, nebo odcházíte s pochvalou? A dodržujete zásady správné hygieny?
