3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy se zásadně liší od ostatních českých a slovenských fakult svým systémem výuky. Zatímco na jiných fakultách výuka probíhá prostřednictvím samostatných předmětů jako je anatomie, histologie, biochemie a podobně, na „trojce“ se tyto předměty spojují do vyšších celků – modulů. V prvním ročníku studenti narazí na modul B, ve druhém na modul A. Co si vlastně pod těmito moduly představit? To se dozvíte v našem článku.
Modul B
V prvním ročníku je hlavním předmětem Modul B neboli Buněčné základy medicíny, studenty krátce nazývaném „buňka“. Modul B je konkrétně složen z genetiky, molekulární biologie, histologie, biochemie a embryologie. Jak je vidět, už samotnými předměty jde fakulta proti proudu – v prvním ročníku se studenti vyhnou tradiční anatomii, ale naopak se už setkávají s biochemií. Na 3. lékařské fakultě se jde opravdu od základů – začíná se základním stavebním kamenem lidského těla, a to buňkou. Smysl modulového systému spočívá v tom, že se na probíraná témata nahlíží z hlediska různých předmětů zároveň. Když se tedy probírá v biochemii mechanismus kontrakce svalu, v histologii se v tu dobu zkoumají typy svalu a svalových buněk, kdežto molekulární biologie zase blíže zkoumá stavbu jednotlivých částí svalu. Znalosti se tak studentům lépe propojují dohromady a pomáhá jim tak lépe pochopit a zapamatovat si funkce a význam dané tkáně.
Samotný modul B je rozdělen do čtyř kurzů. První kurz se zaobírá především genetikou – studenti se učí o mechanismech dědičnosti, o struktuře a funkci DNA a také o stavbě buňky. Druhý kurz je zasvěcen metabolickým drahám, kde se probírá vše od glykolýzy až po močovinový cyklus. Ve třetím kurzu se studenti seznamují s podstatou buněčné signalizace, syntézou a působením hormonů a základy imunologie. Kurz 4 je zasvěcen základům vývoje člověka, velkou roli tudíž hraje embryologie. Kromě toho se probírá také nádorové bujení – především mechanismy jeho vzniku.
Je dobré také dodat, že se 3. lékařská fakulta snaží o co nejjednodušší přechod ze středoškolské výuky na tu vysokoškolskou. První ročník tedy na této fakultě není tak zdrcující, jako na většině ostatních. Pořád jde ale o studium medicíny, takže se jisté náročnosti nevyhnete.
Modul B probíhá zimní i letní semestr a jeho splnění (je potřeba mít všechny zápočty a úspěšně napsat závěrečný test z celého roku) je absolutně nezbytné pro postup do dalšího ročníku, ve kterém na studenty čeká modul A.
Modul A
Jak již bylo zmíněné, ve druhém ročníku na studenty čeká modul A – Struktura a funkce lidského těla, zkráceně „áčko“. Je složen z anatomie, fyziologie, histologie, biochemie a embryologie. Nastává tedy čas na obávanou anatomii, kromě toho se na rozdíl od ostatních fakult student setkává druhým rokem s biochemií, histologií a embryologií. V modulu A se přesuneme od buňky k jednotlivým orgánovým soustavám, opět v rámci kurzů.
V prvním kurzu – lokomoci, se student věnuje především anatomii kostí a svalů. V rámci prvního kurzu probíhá i zimní pitevna, kde se na jednotlivé struktury student podívá a na opravdovém těle. Kromě anatomie je výuka doplněna i o přednášky a semináře ostatních předmětů, které se rovněž týkají svalů a kostí. V druhém kurzu přichází na řadu gastrointestinální trakt (trávicí soustava) – zde je kladen důraz především na biochemii a fyziologii, ale opět se soustava probere z hlediska všech předmětů. Kurz 3 je kratší kurz, který se týká dýchací soustavy a krve. V posledním kurzu zimního semestru je probírána vylučovací a pohlavní soustava, takzvané „močopočo“.
Letní semestr začíná objevováním krás oběhové soustavy – srdcem a cirkulací. Následně se pozornost všech přesouvá ke kurzu 6, který je svou komplexností menším strašákem. Týká se totiž nervové soustavy, a je blízce spojen s kurzem 7, který se točí zase okolo smyslů. Ke konci roku na studenty čeká kurz 8 zabývajícím se endokrinním systémem. V průběhu letního semestru je na plánu i letní pitevna. Modul A se zakončuje velkou zkouškou z celého roku, která probíhá před komisí, ve které sedí zástupce každého předmětu modulu. Jedná se o opravdu velkou a důležitou zkoušku, přezdívá se jí dokonce „malá státnice“. Její splnění je nezbytné pro postup do třetího ročníku studia.
Ve třetím ročníku se už s moduly nesetkáváme. Na studenty čekají předměty jako je mikrobiologie, patologie a patofyziologie, hematologie a onkologie, farmakologie a interní propedeutika. Od čtvrtého ročníku výše se medici věnují klinickým předmětům například kardiologii, pediatrii, neurologii, gynekologii a podobně.
Závěr
Modulový systém je v Česku a na Slovensku unikátní záležitostí, který v sobě skrývá řadu výhod. Je asi zřejmé, že by příliš nevyhovoval těm, kteří se chtějí učit jednotlivé předměty zvlášť a tradičnějším způsobem. Nicméně pro ty, kteří mají zájem o modernější přístup a studium, kde se informace propojují dohromady, je 3. lékařská fakulta tou pravou volbou. Vše je doplněné o přátelskou, dá se dokonce říct až rodinnou atmosférou fakulty, kde jsou si studenti parťáky a nikoliv konkurencí. Já osobně studia na „trojce“ nelituji a všem uchazečům bych ho mohla jen doporučit!
