Co dělat při neúspěchu u přijímacích zkoušek aneb Nic není zdaleka ztraceno

Zatajení dechu, dva kliky, rychlý pohled na obrazovku, a tam je… Nepřijat/a. Okamžik, který v nedávné době zažila většina lidí, kteří se ucházeli o studium lékařské fakulty. Vždyť jen na Lékařskou fakultu MU se na obor všeobecné lékařství ročně hlásí kolem 3 tisíc lidí, přičemž přes přijímací zkoušky fakulta letos přijala jen necelé 3 stovky… A u zubního lékařství je nepoměr ještě výraznější.

Tento okamžik je zároveň velmi neradostnou vzpomínkou spousty (dnes již) studentů medicíny. Co tím chci říct? Že neúspěch u zkoušek vůbec neznamená, že se jednou nebudete procházet po chodbách lékařské fakulty jako její hrdí studenti. A o 6 let později jako lékaři, pyšní na školu a obor, které jste vystudovali. Velká část studentů se sem totiž skutečně dostává až na další pokusy. Neúspěch u zkoušek tedy opravdu nic neznamená – důležité je jen to po prvotním neúspěchu nevzdávat a zaměřit se na důvod, proč to nevyšlo – jsem schopen udělat příští rok něco navíc? Je dobré si také uvědomit, že v práci strávíme přibližně 40 let svého života – pokud je medicína to, čemu se chcete většinu svého života věnovat, tak prodloužení doby studia o 1 nebo 2 roky nemá z dlouhodobé perspektivy až takový vliv.

Jak to všechno zvládnout a udělat vše pro to, aby to příští rok vyšlo – tuto otázku se budu snažit v následujících odstavcích článku co nejlépe zodpovědět.

 

Odvolání

V úplně první řadě bych měl uvést úvod článku na pravou míru. Slova „nepřijat/a“ uvedená v přihlášce, jak asi většina z vás ví, vůbec ještě neznamenají, že tento rok již nemáte šanci se na svoji vysněnou školu dostat. Jako při prakticky kterémkoli jiném rozhodnutí nějakého „státního“ orgánu, i zde každému náleží právo na odvolání. Pokud se nacházíte o několik málo bodů pod hranicí pro přijetí, nebo máte důvodné podezření, že přijímačky nebo test nebyly úplně „košer“, šance na úspěch v odvolacím řízení určitě je.

Některé fakulty posouvají bodovou hranici automaticky a uchazeči „kousek pod čarou“ jsou přijímáni dodatečně bez nutnosti odvolání – v takovém případě je odvolání vhodné podávat jen ve chvíli, kdy máte pochybnosti o férovosti přijímaček. Mezi školy, kde probíhá toto doplňovací řízení, patří například LF MU, 2. a 3. LF UK a LF UK v Plzni – zde je šance, že se bodová hranice ještě o pár bodů posune v závislosti na tom, kolik studentů se zapíše ke studiu po 1. kole přijímaček.

Naopak pokud vám přijetí jen o pár bodů ušlo na LF v Olomouci, zde je pro možnost dodatečného přijetí odvolání nutné – automatické doplňovací řízení zde neprobíhá.

O podrobnostech těchto řízení se informujte na stránkách jednotlivých fakult – informace najdete většinou pod záložkou „Uchazeči“, „Studujte u nás“ a podobně. Co ale platí vždy stejně je, že pro naději na úspěch při odvolání a/nebo doplňování uchazečů je vždy nutné splnit kritéria přijímaček – u jednotlivých škol to typicky bývá minimální počet bodů, a tedy vlastně v případě nepřijetí „pouze“ z kapacitních důvodů.

Jiná situace nastává ve chvíli, kdy máte podezření, že některá nebo některé z otázek testu byly špatně nebo neurčitě zadané, a že právě bod ztracený v těchto otázkách by mohl k přijetí pomoci. Důležité je vědět, že uchazeč má vždy právo nahlédnout do svého testu – spornou otázku tedy můžete vyhledat a ideálně například po konzultaci se svým učitelem ze střední školy (nebo jiným „odborníkem“) odvolání v této věci podat. Pokud půjde skutečně o špatně zadanou otázku – a věřte, že se takové vyskytují –, rozhodně nebudete jediní, kteří na to budou podávat stížnost.

 

V dalších částech článku se budu věnovat otázkám, co s rokem, který vznikne v případě neúspěchu jak u přijímacích zkoušek, tak u odvolacího nebo doplňovacího řízení. A věřte, že nemusí jít o ztracený rok.

 

Přihláška na jiný, medicíně příbuzný obor

Jedna z nejpřirozenějších cest, kterou se vydává spousta studentů. Je to vcelku logický krok, jak si udržet status studenta (který je hlavně z hlediska finančního poměrně výhodný – nemusíte tak za sebe platit sociální a zdravotní pojištění), jak také nevypadnout ze studijní formy a zároveň se vzdělat v oboru, který je medicíně i triu předmětů, které se zkouší v přijímačkách, blízký.

Někteří si přihlášku na nějaký tento „záchranný obor“ podávají již v zimě. Pokud jste tak neučinili, stále je však možnost využít letní kola přihlašování na spoustu oborů nejrůznějších fakult. A velká část z nich nejsou rozhodně obory, které studenty dobírají proto, že by na ně nikdo nechtěl.

Teď tedy to nejdůležitější: který obor si vybrat. Obecně nic nezkazíte přihláškou na přírodovědecké fakulty v oborech blízkých biologii, chemii a fyzice nebo obdobných na fakultách pedagogických. Výbornou alternativou jsou také zdravotnické obory. Níže naleznete krátký výčet některých vybraných fakult a oborů, kam je možné podávat přihlášku, a které by se potenciálním uchazečům o studium medicíny mohly zamlouvat.

 

Přihlášku je možné podat do: 15. 8. 2020
Fakulta chemická VUT v Brně
obory: Chemie pro medicínské aplikace, Chemie a technologie potravin, Aplikovaná analytická, environmentální a forenzní chemie (a další)
více informací na: www.fch.vutbr.cz

 

Přihlášku je možné podat do: 23. 8. 2020
Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze
obory: Lékařská elektronika a bioinformatika (a několik dalších)

 

Přihlášku je možné podat do: 30. 6. 2020
Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO (Ostrava)
obory: Biomedicínská technika, Biomedicínské asistivní technologie
více informací na: prihlaska.vsb.cz

 

Přihlášku je možné podat do: 30. 6. 2020
Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice
obory: Farmakochemie a medicinální materiály, Analýza biologických materiálů, Chemie, Zdravotní laborant, Chemie a technologie ochrany životního prostředí
více informací na: www.fcht.upce.cz

 

Přihlášku je možné podat do: 11. 7. 2020 (na některé až 15. 8. 2020)
Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci
obory: Biofyzika, Digitální a přístrojová optika, Biologie pro vzdělávání, Aplikovaná chemie, Aplikovaná fyzika (a několik dalších)
více informací na: www.otevreneprogramy.upol.cz

 

Přihlášku je možné podat do: 25. 8. 2020
Fakulta humanitních studií UTB ve Zlíně
obory: Porodní asistence, Všeobecné ošetřovatelství
kde podat přihlášku: www.eprihlaska.utb.cz

 

Přihlášku je možné podat do: 31. 7. 2020
Přírodovědecká fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě
obory: zejména učitelské programy ve specializacích biologie, chemie i fyzika
více informací na: fns.uniba.sk

 

Výběr vhodného oboru, který si přiberete k postupné přípravě na přijímačky další rok, je určitě důležitý. Po celý rok budete vědět, že máte vždy jakási zadní vrátka pro případ, že se nezadaří ani další rok – přeci jen, vystudovat na bakaláře trvá jen 3 roky (což je pro uchazeče o šestileté studium lékařství jako nic) a i poté, již s vysokoškolským diplomem v kapse, můžete přijímačky na medicínu zkusit znovu. Tentokrát již s klidem, že se zase tolik nestane, když vás nevezmou, protože víte, že obor, jež jste vystudovali, je také záslužný a zajímavý. A možná nakonec také zjistíte, že se vám tento ,,náhradní” obor líbí více než medicína a zůstanete u něj natrvalo.

 

 

Celoživotní vzdělávání – „nultý ročník“

Alternativou ke studiu v jiném než lékařském oboru je možnost tzv. celoživotního vzdělávání (CŽV) přímo na lékařské fakultě, a to i když jste u přijímacích zkoušek přijati nebyli. Lidově je toto studium známo jako „nultý ročník“.

Nespornou výhodou této možnosti je, že během onoho nultého ročníku již fakticky „na půl úvazku“ studujete medicínu, učíte se jejím základním oborům a zároveň se tím lépe a hlouběji připravujete na její přijímací zkoušky (pokud jsou pro postup do 2. ročníku nutné). U nich budete mít po roce tohoto studia určitě velkou výhodu před ostatními, a navíc k tomu budete mít vlastně za sebou už určitou část studia.

Výhody s sebou ale obyčejně přináší i nějaké ty nevýhody – zde především z hlediska finanční stránky. Kromě toho, že po dobu navštěvování celoživotního vzdělávání nemáte status studenta, je také toto studium zpoplatněné. Cena se pohybuje okolo 100 000 Kč pro obor všeobecné lékařství a dokonce 200 000 Kč pro lékařství zubní (za rok, tedy oba semestry).

Aby vám bylo umožněno se na celoživotní vzdělávání na lékařské fakultě přihlásit, musíte splnit minimální kritéria pro úspěšné vykonání přijímaček (v praxi je to minimální stanovený počet bodů ze zkoušky) – tedy vlastně nebýt přijat/a jen z kapacitních důvodů.

Pro pokračování do 2. ročníku (již jako řádný student bez nutnosti dále platit školné) je poté třeba složit všechny řádné zkoušky, na některých školách rovnou i přijímačky.

Kde se lze přihlásit na celoživotní vzdělávání?

LF MU: více informací naleznete na odkazu zde
LF UP: více informací naleznete na odkazu zde

Na lékařských fakultách Univerzity Karlovy (Praha, Plzeň, Hradec Králové) tato možnost bohužel není.

 

Pomaturitní studium

Je ideální volbou, pokud si nejste jistí, který jiný vysokoškolský obor (a jestli vůbec) by vás bavil, nebo pokud chcete mít dostatek času na přípravu ke zkouškám. Tento méně formální typ studia není tolik závazný jako studium na státní vysoké škole a určitě není také tak časově náročný.

Oborů, ze kterých si můžete vybrat, je jistě celá řada. Většina volí buď možnost ročního (nebo i kratšího) jazykového kurzu, nebo pomaturitní přípravy přímo na přijímací zkoušky na medicínu. Tento kurz Vám nabízíme i přímo my, Bmedic, a to nově od školního roku 2020/2021 v Brně. Pokud by vás zajímal více, tak všechny podrobnější informace k němu naleznete pod odkazem bmedic.cz/pomaturitni-kurz/ ?

U jazykových pomaturitních kurzů je velká výhoda v tom, že získáte status studenta. Pokud se rozhodnete pro certifikát z angličtiny (úroveň C1 nebo C2), můžete získat u přijímaček na LF MU 6 bodů navíc k přijímacím zkouškám – což rozhodně není málo!

 

Gap year

Na závěr asi nejpříjemnější možnost. Jednoduše odjet po tom nekonečném maturitním a přijímačkovém shonu od všedního stresu. Kam? Kamkoliv! Bez nadsázky, s volným rokem před sebou se podíváte klidně na druhý konec světa… můžete jet zachraňovat ohrožené želvy na pobřeží oceánu, značit turistické stezky na Kavkaz, odjet na dva měsíce na sběr ovoce do Norska, pomáhat na rodinnou farmu na Island… Věřte, že to by vám leckterý medik záviděl. Minimálně já vám to teď od toho psaní a v únavě ze zkouškového závidím hodně. Tak třeba se někde na tom druhém konci světa potkáme.

A co vám to přinese do studia? Načerpáte tak velmi potřebné síly do dlouhého a svým způsobem nikdy nekončícího studia medicíny, odpočinete si od stresových situací, které provázely maturitní rok, a zároveň jistě najdete každý den 2 nebo 3 hodiny na postupnou přípravu na přijímací zkoušky. A v červnu se vrátíte plní čerstvé energie a entuziasmu, které budou vaši „soupeři“ u zkoušek jistě postrádat.

Pokud se bojíte, že během roku ztratíte motivaci do učení, dovolím si druhou (a poslední) reklamu v tomto článku: od nového školního roku Bmedic nabízí také online lekce s lektorem. Jejich obsah je totožný s těmi kontaktními, tudíž se vám dostane úplné přípravy ke zkouškám, a to v průběhu od podzimu do jara, na lekci se ale budete moci připojit odkudkoli a kdykoli (podrobnosti naleznete zde: bmedic-online.cz/online-s-lektorem).

Kde naleznete potřebné informace nebo přímo nabídky stáží, pobytů a podobně? Zajímavou možností jsou programy Evropské unie, jako je European Solidarity Corps a programy krátkodobých pobytů Erasmus+, mezi které patří Youth Exchanges a Training Courses. Konkrétní nabídky naleznete třeba zde:

Pobyty jsou dostupné komukoli, účast není vázaná na studium na vysoké škole a jejich délka se pohybuje v rozmezí zhruba týdne až měsíce. Účast je bezplatná (kromě malých poplatků za zprostředkování, ty se ale pohybují v řádech stovek korun) a většinou je hrazena strava, ubytování a dokonce i doprava. Na podrobnější článek o těchto programech se můžete těšit na našem blogu v blízké době.

 

Jak vidíte, možností, jak příjemně a zároveň užitečně strávit rok po neúspěšných přijímačkách, je hodně. Ať už se rozhodnete jakkoliv, vždy je důležité to nevzdat. A nemyslím tím nutně studium medicíny. Pokud se rozhodnete, že vám to už příště za tu energii nestojí, tak o co menší radost budete mít ze své práce jako učitel biologie a chemie? Nebo jako molekulární biolog, bioinformatik, genetik, biochemik, …? V rámci přírodovědných oborů si jistě vyberete, ať už znovu lékařství, nebo kterýkoli jiný obor.

A nezapomeňte si ten následující rok také trošku užít!