fbpx
Studium LF

Druhák na embryologii LF MUNI

Zvažujete studium embryologie na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity a zajímalo by vás, do čeho byste se tím vlastně pustili? V tomto článku vám zkusím ukázat svůj osobní pohled na studium a předměty, se kterými byste se potkali ve druhém ročníku. Jen to prosím opravdu berte jako čistě moji zkušenost, protože předměty, které bavily mne si i u nás v ročníku samozřejmě našly i spoustu odpůrců, a naopak ty, které jsem zase tak ráda neměla já, měly v mých kruzích i své příznivce. Ráda bych vám tedy představila své dojmy, radosti a strasti, kterými jsem si v druháku prošla.

Na úvod pro představu, v druháku se potkáte v podstatě se třemi hlavními předměty a potom se spoustou obsahově menších, ale určitě ne méně důležitých předmětů. Já začnu právě těmi, nad kterými s nejvyšší pravděpodobností strávíte nejvíce času při učení, tedy histologií, biochemií a fyziologií.

Histologie a embryologie

Histologii jsme měli v podstatě shodnou s Všeobecným lékařstvím. Probíhala formou přednášek a cvičení. Je to dvousemestrální předmět, který se vyučuje ve 2. a 3. semestru, takže zkouška je v polovině druháku. Co se zkoušky týče, je to poměrně pestrá záležitost. Čeká na vás v první řadě test, poté se přesouváte k poznávání preparátů a celou trojkombinaci završíte ústní zkouškou. 
A jak hodnotím histologii? Důležitost tohoto předmětu pro mé studium je nesporná a musím říct, že ve finále mě učení bavilo. Samozřejmě, nebudu lhát, byla spousta chvílí zoufalství, že nemám šanci se to naučit, že všechny preparáty vypadají úplně stejně a nic mi nedává smysl, ale zvládnout se to dá.  Když jsem se bavila s lidmi od nás, připadlo mi, že histologii buď milujete nebo nesnášíte. Každopádně věřím, že se v tomto předmětu dá najít zalíbení.

Biochemie

Biochemii jsme měli oba semestry 2. ročníku ve stejném rozsahu jako Všeobecné lékařství. Výuka se tedy skládala z přednášek a seminářů v prvním semestru, ve druhém semestru nám přibyla ještě cvičení. Co se týče seminářů, psaly se v nich za semestr asi čtyři průběžné testy, které když jste napsali nad určité procento v součtu, byli jste ušetřeni zápočtového testu. Zápočtovým testem se uzavírala i cvičení z biochemie. Zkouška byla ústní a pro mě byla zatím za studium nejnáročnější.

Ovšem to, že ji považuji za nejnáročnější neznamená, že byste se jí měli bát. Musím říct, že pro mě to byl velmi zajímavý předmět, který mi dal spoustu věcí do souvislostí. Nepříjemný je obsah učiva, který se musíte na zkoušku naučit, protože je toho opravdu hodně.

Fyziologie

Fyziologie probíhala také oba semestry. V obou z nich formou přednášek a praktických cvičení, plus v jarním semestru jsme měli čtyři specializované semináře zaměřené hlavně na hormonální osy. Zkouška je pouze ústní formou.

Oproti biochemii se fyziologie učila krásně. Sice je pravda, že bylo těžké stíhat se ji učit průběžně, ale biochemie dala krásný základ pro to, aby bylo učení fyziologie poměrně příjemnou záležitostí. Ona fyziologie je sama o sobě zajímavá, protože není vůbec předmětem memorování, ale spíš pochopení celé problematiky, což mi velmi vyhovuje. Dovolím si tady dát takové malé doporučení.  Za mě je lepší dát si zkoušku z biochemie první, protože potom vám bude fyziologie připadat jako za odměnu. Hodně věcí z biochemie se totiž ve fyziologii objevuje, ale ne tak do hloubky.

Tak a teď se dostáváme k předmětům, které už nejsou shodné s Všeobecným lékařstvím. Některé z nich se vyučují na přírodovědě, jiné jsou speciálně pro nás. 


Práce s informačními zdroji

Ve třetím semestru jsme absolvovali předmět práce s informačními zdroji. Byl to povinný seminář a probíraly se zde různé věci ohledně formátování a psaní textů. Ukončen byl závěrečnou seminární prací na vámi zvolené téma.

Za mě byla škoda, že jsme tento předmět měli takto brzo, protože úplně upřímně, než začneme psát diplomku, kde bychom tyto znalosti mohli využít, zapomeneme je.

Základy kultivace buněk

Tento předmět se konal ve formě přednášek. Na konci semestru jsme pak měli ještě týdenní praxe. Jednalo se o vůbec naši první praxi na fakultě. Rozdělili si nás na půlky a chodili jsme do laboratoře ráno nebo odpoledne podle toho, jak jsme se přihlásili. V podstatě to bylo takové naše první fyzické seznámení se s laboratoří.

Myslím, že tady si dokonce můžu dovolit říct, že nebyl nikdo, koho by praxe nebavily. Když si totiž zkusíte danou věc i prakticky, a ne pouze teoreticky, dost vás to motivuje do dalšího studia.

Základy vývojové biologie

Vývojová biologie probíhala v zimním semestru formou přednášek společně s obory na přírodovědě. Zkouška byla nejprve formou písemného testu s otevřenými otázkami a následně se zkoušející doptával na to, co jsme napsali. Upřímně, na tuto zkoušku se mi neučilo úplně dobře, protože jsme moc nevěděli, odkud se učit, ale ve finále jsme to všichni zvládli.

Molekulární biologie

V letním semestru nás čekal předmět molekulární biologie, pro který byly také přednášky spojeny s přírodovědou. Uzavření probíhalo formou multiple choice testu. Témata, která se zde učila jsou opět bezpochyby velice důležitá pro naše budoucí povolání. V podstatě je to taková rozšířená buněčná biologie a genetika.

Metody molekulární biologie

A dostáváme se k pro mě nejhoršímu předmětu celého druhého ročníku. Metody molekulární biologie, stejně jako molekulární biologie, probíhaly formou přednášek společně s některými obory přírodovědy. Pokud tady mohu dát nějaké doporučení, choďte na přednášky a zkuste opravdu poslouchat a pochopit principy, které se vysvětlují, protože jinak budete velmi pravděpodobně na konci semestru plakat. Je to předmět, kde se poměrně podrobně probírají různé metody, se kterými se v laboratorní praxi můžete setkat a celý předmět pro vás bude dost abstraktní, což s pochopením problematiky nepomáhá. Ukončení je potom stejné jako u molekulární biologie.

Mikroskopické techniky

Tento předmět se vyučoval v jarním semestru a vyvolával ve mně po celou dobu velice smíšené pocity, což bylo asi dáno tím, že k technickým věcem nemám úplně blízko. Dobré bylo to, že jsme se často chodili podívat přímo do laboratoří, kde dané mikroskopy byly a laboranti nám vysvětlovali, jak fungují. Ukončení bylo poté písemným testem s otevřenými otázkami.

Genetika

Lékařská genetika byl určitě jeden z nejzajímavějších předmětů a zároveň jeden z těch zatím v praxi nejvyužitelnějších. Příjemná byla také změna prostředí, protože tento předmět byl vyučován v prostorách Dětské nemocnice. Výuka probíhala formou přednášek pouze pro náš obor (takže poměrně komorní skupinka). Přednášel pokaždé někdo jiný, což mělo svá úskalí, ale i výhody. Co se týče ukončení předmětu, čekal nás zde pouze velice příjemný online test.

Na závěr si ještě dovolím poznámku, že já jsem v úplně prvním ročníku, co si druhákem prošel, což taky znamená, že se hodně věcí v ročnících níže mění a bude měnit. Takže to, co jsem napsala, už nemusí být stoprocentně aktuální.

Další zajímavosti

Evidence-based learning díl 1.

Jak funguje paměť a učení Jednou z nejdůležitějších dovedností pro osobní i pracovní život je schopnost efektivního učení. Čelíme obrovskému množství informací, v rychle se měnícím světě je klíčové umět se učit rychle a efektivně. To platí dvojnásob pro medicínu, kde je objem učiva enormní. Pokud se naučíš efektivně učit předtím, než se ponoříš do […]

Co studovat na lékařské fakultě: Porodní asistence

Z porodní asistence se stává vyhledávaný obor. Bez porodních asistentek se neobejde žádná porodnice a absolventky tohoto oboru jsou tak rovnocennými partnery lékařů, kteří provádějí ženy těhotenstvím a porodem. Jako absolvent oboru porodní asistence získáš široké kompetence, mezi které patří například diagnostika těhotenství, odborná péče o ženu v průběhu fyziologického těhotenství nebo také samostatné vedení […]

Více článků