Možná sis již při podání přihlášky na vysokou školu kladl otázku, zda je pro tebe každodenní práce lékaře to pravé. Viděl ses sice také v bílém plášti, ale namísto ponocování při nočních službách bys dny i noci raději trávil nad vědeckými články a následně ověřováním průlomových hypotéz. Při podávání přihlášek sis, jak jistě mnozí tví spolužáci, možná s radostí vybíral i tzv. záložní obor, v případě neúspěchu při přijímacích zkouškách na medicínu. Zároveň teď, po úspěšném přijetí na vytouženou lékařskou fakultu i na záložní přírodovědný obor, v tobě vyhrává po náročné přípravě a úspěšném složení přijímacích zkoušek zájem ponořit se do složitosti pochodů lidského těla nebo dokonce touha obsáhnout co nejhlouběji komplexnost určitého lékařského oboru.
Znamená to, že se do tajů činnosti vědce můžeš ponořit až během doktorského studia? A co když tě klinická medicína, na kterou výuka na lékařských fakultách cílí, nebude bavit? Existuje způsob jak si už teď, pár měsíců po maturitě, vyzkoušet obojí? Určitě ano.
P-PooL – o co vlastně jde?
Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně patří k velmi pokrokovým fakultám, neustále se přizpůsobující trendem ve vzdělávání nejen v České republice, ale aktivně reagující i na vzdělávací systémy okolních evropských zemí. Jednou z těchto reakcí bylo zřejmě i vytvoření speciálního modulu P-PooL. Jeho podstatou, podobně jako například při standardní výuce v Německu, je vytvoření studijního kruhu studentů, kteří se již během pregraduální studia medicíny zapojí víceméně samostatně do výzkumu formou, kterou by si za jiných okolností zřejmě vyzkoušeli až při postgraduálním studiu. Už samotný název P-PooL (pregraduální Program Pro motivované studenty lékařství s rozšířenou vědeckou přípravou) naznačuje, že forma výuky je určena pro studenty, kteří se nebojí zvýšit si náročnost studia aktivní účastí na výzkumných aktivitách u projektu dle vlastního výběru.
Výběr studentů, kterým bude umožněno v tomto studijním modulu studovat, probíhá právě teď a možná jsi to právě ty, kdo byl osloven fakultou na základě svého výsledku na přijímacích zkouškách. Co můžeš od projektu očekávat a co očekává projekt od tebe?
Spolu s ostatními participanty na projektu vytvoříte samostatný studijní kruh. Se spolužáky se budeš setkávat nejen během standardní výuky, ale pravidelně i na předmětech tvořících kurikulum. Tvůj semestr začne už týden před prvními přednáškami a cvičeními, kdy budete provedení po špičkových preklinických a klinických pracovištích Masarykovy univerzity a fakultních nemocnic. V týdenním cyklu přednášek absolvujete průřez výzkumnou činností univerzity, přičemž tyto přednášky budou pravidelně pokračovat i během prvního semestru. Na konci prvního semestru si každý z vás, na základě projektů představených v přednáškách nebo po samostatné domluvě s výzkumnou skupinou, vybere projekt, jehož součástí budete (v ideálním případě) až do konce magisterského studia. Práce na projektu během pregraduálního studia by měla být základem pro práci během postgraduálního studia.
Už samotný výběr projektu se vás bude snažit připravit na úkoly, které vás jako budoucí vědce mohou potkat. Podle čeho si vybrat perspektivní projekt? A co to znamená perspektivní projekt? Jak komunikovat se školitelem? Jakou pozici v projektu chci zastávat? Tyto a další otázky na vás budou během studia opakovaně vyskakovat a způsob, jakým je vyřešíte, vám dá schopnost orientovat se v akademickém prostředí a stát se jeho adekvátní součástí.
Studentem a vědcem v jedné osobě
A jak vypadá běžný den studenta P-PooL? Na to neexistuje jednotná odpověď. Vše závisí na typu výzkumné skupiny (preklinická versus klinická), projektu a období školního nebo spíše grantového roku. V zásadě se časová náročnost liší nejvíce mezi preklinickým a klinickým výzkumem, kdy práce v laboratoři má samozřejmě jinou (a často náročnější) dynamiku, než práce na klinickém výzkumu s pacienty. Od intenzity výzkumné práce se však často odvíjí i, v určitém ohledu, nejdůležitější část výzkumu – prezentace výsledků, účast na vědeckých konferencích a jejich publikace.
Práce vědce totiž zahrnuje nejen průběh experimentu, ale i hodiny strávené teoretickou přípravou a následně zpracováním výsledků tak, aby z nich vědecká komunita dále mohla těžit – do formy vědeckého článku. Právě na teoretické aspekty vědecké činnosti jsou pro studenty připraveny přednášky, které plynule navážou na přednášky z prvního semestru. Během těchto přednášek uslyšíte o etických, ale i ekonomických a praktických aspektech výzkumné a publikační činnosti. Zároveň byste měli získat základy statistických metod potřebných k smysluplnému zpracování výsledků a schopnost napsat jazykově kvalitní vědecký článek. Všechno toto bude samozřejmě probíhat během vaší aktivity na projektu, která začne ve druhém semestru a bude se, podle očekávání, zvyšovat.
Otázka, která tě možná při čtení napadá – kdy se stihneš naučit všechny kosti metakarpů nebo složité metabolismy?
Časová náročnost projektu je zřejmě něco, co odradilo mnoho studentů od účasti a je určitě důležité zvážit, kolik volného času jsi ochotný obětovat nejistým vodám výzkumu. Nejistým, protože každý projekt má vlastní dynamiku a slepé uličky a možná v době, kdy tvůj spolužák bude publikovat už druhý článek, ty se budeš stále jen snažit konečně dohodnout se školitelem na metodě experimentu. Navíc je důležité zdůraznit, že účast na projektu by měla zasahovat zejména do tvého volného času a neovlivňovat negativně tvou cestu studiem. Je jasné, že každý zvládá studium různým způsobem, a tudíž je těžké hned na začátku studia odhadnout své časové možnosti. Možná po pár týdnech zjistíš, že je samotné studium medicíny na tebe dostatečná zátěž a nestíháš se věnovat výzkumu naplno. I tato možnost je reálná a není nutné kvůli ní do programu nenastoupit. Účast na projektu je dobrovolná a nezávazná a je možné kdykoliv z projektu vystoupit. Přijdeš tím samozřejmě o stipendium vyplácené každý semestr, možné peníze z grantu i o samotnou možnost se (v daný čas) na výzkumu účastnit, ale nijak tě to neznevýhodní v dalších letech studia a při zkouškách.
Další možností, která může nastat je, že bys byl rád součástí projektu, ale tvá první volba byla z různých důvodů nesprávná a rád bys projekt změnil. Není to nic výjimečného a určitě je důležité, abys svůj čas věnoval projektu, který je pro tebe smysluplný a přínosný. Důležité je, že na podobná dilemata nebudeš sám – budeš součástí nejen kruhu z vlastního ročníku, ale celé komunity P-PooL studentů napříč ročníky, se kterou se budeš pravidelně setkávat na neformálním setkání, které je zpravidla jednou ročně. Během něj se setkáš nejen se spolužáky z vyšších ročníků, ale i se školiteli a budeš mít možnost vyměnit si zkušenosti a prohloubit s nimi i neformální vztahy.
To, jak budeš vycházet se školitelem je totiž častokrát důležitější, než samotné téma. Jelikož máš výhodu pregraduálního studia, během kterého v rámci projektu musíš splnit jen několik náležitostí ohledně pokračování v projektu, nemusí být pro tebe faktické dovednosti a formálně zvládnutí projektu od návrhu až po úspěšnou publikaci jediným cílem. Je to samozřejmě ideální případ, ale P-PooL je tu i pro to, abys získal všeobecné povědomí o fungování ve výzkumném prostředí, týmu a v neposlední řadě také cenné kontakty a rozhled do budoucnosti.
Dostat se do „zákulisí“ klinik, do zahraničí nejen za výzkumem… nejen to ti P-PooL nabídne
I tak má určitě samotné praktické provedení projektu P-PooL má ještě určitě mnoho aspektů, které by se daly zlepšit a změnit – na ty časem přijde zřejmě každý a jsou bohužel součástí výzkumu v jakékoliv fázi studia. Přináší však také potenciál dostat se již během pregraduálního studia do „zákulisí“ teoretických ústavů a klinik, do kterých budeš možná dopoledne přicházet jako student na cvičení a odpoledne znovu jako vědecká pracovní síla. Zároveň je to možnost „osahat“ si, jaká cesta vedla k získání všech těch teoretických znalostí, které během studia budeš muset pojmout. To, zda se po studiu nakonec rozhodneš pokračovat v kariéře vědce, nemusí být to nejdůležitější. Kromě určité kariérní výhody ti účast na projektu přinese informace o tom, jak by měla fungovat věda – což si budeš moci zároveň porovnat s praxí a na jakých základech staví studium medicíny, které je zaměřeno především na praxi a reálně využitelné znalosti.
V neposlední řadě jsou zkušenosti s výzkumem něco, co rádi uvidí nejen tví budoucí zaměstnavatelé, ale určitě ti to pomůže dostat se během studia do zahraničí na výzkumné stáže, konference a pootevře ti to dveře k oborům, o kterých možná ještě neuvažuješ, ale mohou tě nakonec zaujmout natolik, že se jimi budeš skutečně zabývat během i po ukončení studia.
Pokud před tebou tedy stojí možnost být součástí projektu a láká tě představa získání zkušeností, ať už pozitivních, nebo takových, kterým se naučíš v budoucnu vyhnout, byla by pro tebe účast jistě cenná. Důležité je ale vědět, že s možnostmi, které se ti účastí otevřou, se spojuje nutnost obětovat trochu svého pohodlí – což ale na konci může přinést zajímavé zkušenosti.
Pokud se chceš o P-PooLu dozvědět více, podívej se, co o něm píší přímo na stránkách LF MU – P-PooL.
