fbpx
Novinka: Otevíráme online kurz na LF do Hradce Králové!
Lékařské fakulty
Přijímací zkoušky

Lékařské fakulty v ČR: Praha, 1. LF UK

V dalším článku ze seriálu představení českých lékařských fakult se dočtete tentokrát o největší a nejstarší vzdělávací instituci lékařů u nás – ano, řeč je o 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze! Jako vždy zde najdete spoustu užitečných a přehledně sepsaných informací o průběhu přijímacího řízení, o samotném studiu a životě na fakultě. Článek jsme aktualizovali i podle nejnovějších informací o termínu konání přijímaček.

O fakultě

První lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze je jednou z pěti lékařských fakult Univerzity Karlovy. Jde o přímou pokračovatelku původní lékařské fakulty, která byla součástí univerzity již od jejího založení králem Karlem IV. v roce 1348. Sídlem 1. lékařské fakulty je budova děkanátu v Kateřinské ulici, většina teoretických ústavů se nachází v oblasti Karlova náměstí a Albertova. Kliniky jsou pak součástí několika pražských nemocnic, zejména Všeobecné fakultní nemocnice, dále Ústřední vojenské nemocnice, Nemocnice na Bulovce, Thomayerovy nemocnice v Krči nebo Fakultní nemocnice v Motole.

Stejně jako na ostatních lékařských fakultách působí i na 1. LF UK hned několik výjimečných spolků, sdružujících studenty, učitele i absolventy. Hlavní spolkem pro studenty všeobecného lékařství je Spolek mediků českých. Samozřejmostí je i působení lokální pobočky mezinárodní organizace sdružující mediky IFMSA.

Nejen studenti všeobecného lékařství však mají své sdružení. Česká asociace studentů adiktologie sdružuje studenty tohoto oboru na 1. LF UK, Sdružení studentů stomatologie ČR sdružuje budoucí zubaře a své spolky mají i studenti fyzioterapie, ergoterapie a nutriční terapie.

Lékařské obory, které zde lze studovat:

Další obory, které lze na 1.LF studovat:

O studiu Všeobecného lékařství

Všeobecné lékařství je největším studijním oborem na fakultě. Studium trvá, stejně jako na jiných fakultách, šest let. První tři roky jsou věnovány oborům teoretickým a preklinických, druhá polovina studia je věnována klinickým předmětům. Studium probíhá podle doporučených studijních plánů. Ty vycházejí z akreditace oboru, ale zároveň dochází k trvalému vyhodnocování jejich náplně a struktury, aby reflektovaly vývoj poznání i názory učitelů a studentů. Kromě povinných předmětů si studenti musí zapisovat i volitelné předměty, aby dosáhli potřebného počtu kreditů. Absolvování volitelných předmětů je podmíněno splněním konkrétně daných požadavků v oblasti teoretické a praktické. Fakulta jich nyní nabízí studentům 407, z toho pro studenty všeobecného lékařství v české paralelce 252 a je v nich zapsáno přes 2200 studentů.

O studiu zubního lékařství

Výuka preklinických stomatologických předmětů, zařazených do 1. a 2. ročníku, probíhá ve 3 simulátorových učebnách, výuka klinických stomatologických předmětů je soustředěna do výukových sálů v budově děkanátu a výuka všeobecně medicínských předmětů je na klinikách a odděleních v areálu Všeobecné fakultní nemocnice, Fakultní nemocnice Motol a Ústřední vojenské nemocnice.

Klinická stomatologická výuka je zaměřena na komplexní stomatologickou péči. Pro výuku studentů vyšších ročníků je zajištěn dostatečný počet vhodných pacientů.

Přijímací řízení

Přijímací zkouška je jednokolová. Noví studenti Všeobecného a Zubního lékařství jsou přijímáni na základě výsledků písemného testu z fyziky, chemie, biologie. V každém z těchto oborů vás u přijímaček čeká 150 otázek, které jsou rozdělené do dvou testů po 75 otázkách (25 otázek z fyziky, 25 otázek z chemie, 25 otázek z biologie). Na každý test má student 1,5 hodiny, dohromady tedy 3 hodiny. Každá otázka má čtyři navržené odpovědi, přičemž správně může být kterýkoli počet z nich (1-4 možnosti správně). Za správně zodpovězenou se otázka počítá, jen pokud jsou zatrženy všechny správné odpovědi.

U přijímacího řízení jsou zohledněny studijní výsledky na střední škole formou bonifikace za matematiku a olympiády z těchto předmětů z biologie, chemie, fyziky a matematiky.

Přijetí bez přijímací zkoušky

Další část studentů Všeobecného lékařství je každoročně přijata na základě výborných výsledků středoškolského studia bez přijímacích zkoušek.

Hranice pro přijetí je stanovená studijním průměrem do 1,05. Zároveň je potřeba absolvovat fyziku, chemii a biologii po dobu alespoň 3 let studia a nedostat horší známku než 2.

Přijímací řízení v číslech

Na obor Všeobecné lékařství bylo podáno 2832 přihlášek, přičemž plánovaný počet přijatých studentů je 680. Maximální počet bodů, které bylo možné získat, byl 170 (150 za test+20 bonifikace) a pro přijetí bylo potřeba získat alespoň 86 bodů. Přijímacího řízení se zúčastnilo 1889 uchazečů a přijato bylo 1260 z nich.

Na obor Zubní lékařství bylo podáno 885 přihlášek a plánovaný počet přijatých studentů je 50. Maximální počet bodů byl 160 (150 za test+10 za bonifikace) a pro přijetí bylo nutné získat alespoň 126 bodů. Přijímacího řízení se zúčastnilo 696 uchazečů a přijato bylo 64 z nich. Po doplňkovém přijímacím řízení byla snížená hranice na 120 bodů.

Z čeho se mám učit?

Modelové otázky

Fakulta vydala 1 knihu otázek ze všech tří předmětů k přijímacím zkouškám na všeobecné a zubní lékařství (Modelové otázky z chemie, fyziky a biologie). Pro zájemce o studium adiktologie lze doporučit vedle této knihy také Modelové otázky z adiktologie.

 

Další zajímavosti

První pomoc v kostce: Bezpečně prázdninami

Léto je období, kdy si užíváme venkovní aktivity, sportujeme a trávíme více času v přírodě. Bohužel, s tímto obdobím jsou také spojeny časté úrazy a nehody, které mohou zhatit naše plány a přinést nepříjemné zdravotní problémy. Od úpalu při dlouhém pobytu na slunci, přes vyvrtnutí kotníku při turistice, až po bodnutí hmyzem či popáleniny při […]

SIMU MUNI – co jsem se naučila v simulačním centru

Simulační centrum Lékařské fakulty Masarykovy univerzity je moderní simulačním centrum vybavené jako reálná nemocnice se vším všudy – heliport na střeše, operační sály, jednotky intenzivní péče, zdravotnická techniku a simulátory. Můžete si tam vyzkoušet a zažít všechny lékařské postupy na vlastní kůži. A nemusíte mít strach, že uděláte chybu, kterou někoho ohrozíte. A když ji […]

Co udělat s klíštětem

Klíšťata jsou jedni z nejběžnějších ektoparazitů člověka a ostatních savců, nepohrdnou však ani ptáky či plazy. V našich končinách se nejčastěji setkáme s klíštětem obecným, které je aktivní od jara do podzimu a je třeba se proti němu mít na pozoru, protože přenáší hned několik nebezpečných chorob, které mohou mít trvalé následky – zejména lymskou boreliózu a klíšťovou […]

Více článků